„85 % lidí naše činy odsuzuje. Nezazlívám jim to,“ říká Josef Mašín v Útěku do Berlína

Útěk do Berlína je dílem producenta a televizního režiséra Martina Froydy a spisovatele, scenáristy a režiséra Jana Nováka, který o skupině bratří Mašínů napsal oceňovanou knihu Zatím dobrý. V souladu s názvem se snímek soustředí především na rekonstrukci útěku antikomunistické skupiny, z níž se na Západ dostali bratři Josef a Ctirad Mašínové a Milan Paumer. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během krušné cesty na území NDR chyceni a v roce 1955 popraveni. Celá událost měla mimořádně negativní dopad na matku bratrů Mašínů Zdenu Mašínovou starší (zemřela v roce 1953, tři roky po zatčení vinou nelidského věznění) a jejich sestru Zdenu žijící na území Československa.

Kontroverze kolem skupiny bratří Mašínů, která je dle mediálních ohlasů a diskusí stále přítomná, spočívá především v tom, že její členové během své odbojové činnosti na území Československa a NDR zabili sedm osob. To jim mnozí nemohou odpustit a přirovnávají Mašíny a jejich kumpány k chladnokrevným vrahům.

Dokument Útěk do Berlína se drží perspektivy skupiny bratří Mašínů. Přináší rozhovory s Josefem, který žije v USA, jeho sestrou Zdenou pobývající v České republice a pracuje s řadou archivních videí, kde vystupují Milan Paumer (zemřel roku 2010) a Ctirad Mašín (jenž zesnul o rok později). Autoři zinscenovali část dřívější cesty, na níž je provází stále vitální Josef Mašín a vzpomíná na detaily déle než měsíc trvající odyseje připomínající kovbojku z Divokého východu. Tuto část doplňují inscenované dramatické scény útěku a přestřelek, výpovědi pamětníků z německé strany a dvojice tuzemských historiků Petra Blažka a Eduarda Stehlíka, kteří vše zasazují do dobového kontextu a přidají i pár osobněji laděných postřehů.

Co je na dokumentu Útěk do Berlína cenné? Hlavně výpovědi zúčastněných. Vystupují zde osoby, které útěk a ukrývání skupiny na německé straně železné opony zažily; například syn muže, který Mašínům pomohl před finálním odjezdem do Berlína nebo žena pamatující na schovávání uprchlíků na půdě. Dojde na zajímavé krátké postřehy a emocionální dojetí, kdy se kupříkladu německy mluvící muž svěří, že jeho rodina musela informace o ukrývání odbojářů několik desítek let tajit a on je na jejich počínání hrdý. Obloukem z toho vychází, že pouto zpřetrhané výsledkem druhé světové války zůstalo částečně pevné, Němci ve vypjaté chvíli mladým Čechoslovákům pomohli a drželi jim palce při jejich cestě na Západ.

Mluvit o Mašínech je však stále ošemetné. Je zvláštní, že celovečerní film i dokument o nich máme až 70 let od tolik diskutovaného útěku. Dokument Útěk do Berlína si dal za cíl vyprávět jejich příběh optikou rodiny Mašínových, v kontextu doby a výchovy jejich otce, legendárního odbojáře Josefa Mašína, kterého zabilo gestapo po nelidském mučení a pokusech získat od něj důležité informace. Jeho synové byli jedni z nejmladších vyznamenaných odbojářů druhé světové války. Po útěku do Berlína si nehledali teplá, dobře placená místa, ale chtěli zápolit s komunismem. Nakonec narazili na takzvané velké dějiny, kdy je ani Američané nenechali bojovat a konfrontovali je s realitou studené války.

Dokumentu Útěk do Berlína však chybí větší konflikt a širší souvislosti s přihlédnutím k obětem, kterých se skupina kolem Mašínů dopustila. Kromě dvou českých historiků ve snímku nevystupuje další Čechoslovák, který by se onu mašínovskou fasádu pokusil alespoň narušit a podrobil ji nepříjemným morálním otázkám. Takhle jde o portrét jedné skupiny a rodiny, z jehož zpracování je pochopitelné, že se chovala, jak se chovala. Josef Mašín to ze svého severoamerického sídla říká jasně: „85 procent lidí naše činy odsuzuje. Já jim to nezazlívám.“

Jeho sestra Zdena, odkázaná od dětství kvůli omezené hybnosti nohou na pomoc druhých, je ale v přemýšlení o činech bratrů důslednější a rozmáchlejší. Signifikantní je její odpověď na otázku ohledně spravedlnosti, která zazní v závěrečné části dokumentu. „Spravedlnost v lidské společnosti neexistuje. Svědomí člověka ale ano.“ Dostáváme se tak od podrobného popisu jednoho kontroverzního útěku k univerzálnějším otázkám, na něž neexistují jednoduché odpovědi.