Útok z hlubin: Zažehná Gerard Butler v ponorce jadernou katastrofu?

Hluboko pod ledovým povrchem severního polárního kruhu studená válka nikdy neskončila. Na tomto místě, v extrémní hloubce a mimo zraky světa, pokračují americké a ruské ponorky ve vysoké hře na schovávanou a v děsivě úzkých průrvách si vzájemně připomínají, jakou cenu by měla náhlá agrese. Napětí vzrůstá a s ním i riziko: nová generace vysoce sofistikovaných útočných jaderných ponorek se plíží temnými hlubinami a bez ustání se vzájemně sledují, jako kdyby měla každou chvíli naplno vypuknout válka.

Ale co kdyby tyto vypjaté válečné hry najednou přestaly být hrami? Co kdyby poté, co na pevnině vypukne chaos, mělo lidstvo jen jeden pokus na to zabránit třetí světové válce a nepřestavitelné nukleární katastrofě? Právě do takovéto neúprosně vyhrocené situace diváky vtahuje Útok z hlubin.

Vše začíná potopením ruské ponorky v arktickém oceánu. Krátce nato záhadně zmizí i stínová americká ponorka. Uprostřed vyšetřování těchto znepokojivých událostí jsou vojenští velitelé ve Washingtonu zaskočeni zjištěním, že se vzbouřenecký ruský admirál pokouší na námořní základně v Rusku o krvavý puč. Jediná naděje, jak válku velmocí zastavit, leží v rukou dvou jednotek pracujících v utajení. Nejdříve se musí tým bývalých členů elitní vojenské jednotky amerického námořnictva Navy SEALs pokusit vplížit na ruské území a zabránit únosu ruského prezidenta. Současně, na moři, kapitán Joe Glass (Gerard Butler) a jeho mladá posádka na USS Arkansas na rozkaz plují směrem k nepříteli. Kapitán Glass, který jako lovec-zabiják mistrně ovládá pravidla hry na kočku a myš, nyní bude muset pravidla odvážně porušit, neboť si uvědomí, že tentokrát budou možná muset kočka a myš spojit síly. Film přejímá žánr klasického ponorkového thrilleru – s nervy drásajícím napětím, klaustrofobií a fyzickým i psychickým tlakem – a umisťuje ho do doby po studené válce, kdy nenadálé převraty a protiútoky mohou ze dne na den narušit světový řád. Když se neochvějný kapitán Glass střetává se svým stoickým ruským protějškem kapitánem Andropovem (Michael Nyqvist), je zřejmé, že ostražitý a nedůvěřivý vztah, který mezi nimi panuje, může být tím jediným, co dělí svět od jaderné katastrofy.

„Když jsem před několika lety scénář četl poprvé, hned mě zaujal. Jedná se o klasický příběh s pořádnou dávkou skvělé akce, pořádně zamotanou zápletkou a plejádou fantastických postav a různých typů hrdinů. Přišlo mi to jako strhující způsob, jak pro dnešní dobu oživit žánr ponorkového thrilleru. A příběh nemůže být v současnosti relevantnější,“ říká Gerard Butler.

Jak shrnuje režisér Donovan Marsh: „Útok pod hladinou pojednává o smyšlené události, která by se ale mohla v dnešním světě snadno stát. V poslední době se objevila řada novinových článků o tom, jak se ruské a americké ponorky vzájemně nebezpečně pronásledují. Protože se to však děje pod vodou, veřejnost to neví. A tak začíná náš film: dvěma ponorkami, které se v oceánu vzájemně stíhají… až dojde k incidentu, který se vyhrotí tak, že se svět octne na pokraji války. Myslím si, že diváci budou uchváceni, dojati a také se dobře pobaví, to vše zatímco budou sledovat příběh, který je pro rok 2018 velmi aktuální.“

Ikona akčních filmů Gerard Butler si roli kapitána Joea Glassa – který mnohem víc sází na odvážnou strategii než na silácké činy – vyhlédl poměrně brzy, což jen podpořilo další vývoj filmu. „Na Glassovi mě fascinovalo, že musí přijímat rozhodnutí, která ovlivní svět na další stovky let. Protože se bavíme o nebezpečí okamžitého vypuknutí třetí světové války. Takže si musí poradit s nejvyšším možným rizikem,“ říká Butler.

Ještě před začátkem produkce vyrazili režisér Marsh a herec Butler do Pearl Harboru, kde se na tři velmi objevné dny připojili k posádce jaderné ponorky třídy Virginia, velmi podobné USS Arkansas. Tato cesta výrazně ovlivnila jak natáčení, tak herecký výkon ústřední postavy. „Gerard a já jsme vlastně měli možnost sehrát scény z filmu přímo v ponorce, se skutečnou námořní posádkou. To pro nás oba bylo nedocenitelné,“ říká Marsh. „Když jsme se potom vrátili na pevninu a na plac, mohli jsme ten silný a autentický zážitek promítnout do natáčení.“

Tato cesta také dala vzniku jednomu z Marshových nejzásadnějších a nejodvážnějších nápadů: umístit veškeré podvodní kulisy do obrovského kardanova závěsu, a realisticky tam simulovat pohyb ponorky. „Když jste uvnitř ponorky a ta se nakloní o 50 stupňů, vše se začne hýbat, a co není přibité hřebíky, prostě odletí,“ vysvětluje Marsh. „Byl to vzrušující pocit a chtěl jsem, aby to herci mohli do co nejvyšší míry zažit i na pevnině. Tradičně se tohoto efektu dosahovalo naklápěním kamery, ale to nebylo dost věrohodné. Umístit kulisy na takový závěs nebylo snadné, ale všem se to zamlouvalo. Vytvořilo se tak velmi spontánní napětí, které ve všech vyvolalo pocit, že jsou na moři.“

Gerard Butler není ve ztvárňování akčních drsňáků žádným nováčkem. Zahrál si spartského krále Leonidase v epickém snímku 300: Bitva u Thermopyl (2006), tajného agenta Mika Banninga v Pádu Bílého domu (2013) nebo seriózního losangeleského šerifa jménem Big Nick O’Brien v Dokonalé loupeži (2018). Jeho atletičnost a fyzická forma byly na plátně často k vidění.

V Útoku z hlubin ale Butler Donovanu Marshovi ukázal odlišný typ hrdinství: jako prudce inteligentní a tichý, ale odvážný kapitán Joe Glass. „Pořád je to ten akční hrdina, který vše dokáže, ale jedná z pozice velitele, není tím s prstem na spoušti,“ vysvětluje Marsh. „Bylo třeba, aby Gerard svůj výkon pojal odlišně, což se mu skvěle povedlo. Opravdu se do toho položil, při natáčení bylo možné pozorovat 20 až 30 herců, kteří ho na place poslouchali jako opravdového velitele. Natolik byl věrohodný.“

Jako protiváha k Gerardu Butlerovi se v roli Andropovova objevuje zesnuvší Michael Nyqvist, dlouho považovaný za jednoho z nejuznávanějších švédských herců. Nyqvist, který se možná nejvíce proslavil rolí investigativního novináře Michael Blomkvista ve švédské verzi snímku Muži, kteří nenávidí ženy (2009) nebo postavou Johna Wicka z filmu Mission: Impossible - Ghost Protocol (2011), zemřel v 56 letech na rakovinu plic.

Možnost takto úzké spolupráce s Nyqvistem byla pro Butlera obrovským přínosem. „Jeho smysl pro experiment, jeho hravost, to, kolik toho uměl v jediné chvíli dát, hodně jsem si z toho odnesl. Měl v sobě až dětskou ochotu zkusit cokoliv a být odvážný a já jsem viděl, jak se jím mladí členové štábu hrající členy posádky cítí inspirováni. Od počátku jsem vnímal, že nejsilnější částí celého příběhu je spojení těchto dvou lidí, spřízněných duší, a takový byl i náš vztah,” říká Butler.

Nyqvistův výkon pohnul i Donovanem Marshem. „Michael hrál srdcem a jeho postava představuje, svým způsobem, středobod všeho. Scény s Michaelem a Gerardem jsou pro mě nejkrásnější z celého filmu.“