3.10.2019, 13:00

Recenze #2: Parazit - Kapitalismus je prohnilý, #ResistNow

Recenze #2: Parazit - Kapitalismus je prohnilý, #ResistNow
Parazit | Foto: Aerofilms

Protagonisty (jiho)korejské černé komedie Parazit je rodina Kimových (dva rodiče, syn a dcera ve středoškolském věku), která žije ve špinavém bytu v podzemí a snaží se nějak přežít. Zajímavá šance se jim naskytne ve chvíli, kdy syn může začít doučovat dceru bohaté rodiny Parkových (také rodiče, syn a dcera). Aby to ale mohl dělat, musí se samozřejmě vydávat za studenta z lepší rodiny - jinak by si ho elitářští Parkovi vůbec nepustili do domu.

(Další odstavec je možno brát jako spoiler, ale kdybych ho nenapsal, nemůžu o filmu psát nic dalšího.)

Mladému Kimovi se podaří Parkovým doporučit svou sestru jako art-terapeutku, která dostane na starost syna Parkových. Společně se jim pak podaří k Parkovým přetáhnout i svého otce (jako osobního řidiče pana Parka) a matku (jako hospodyni). Dojde tedy k tomu, že je celá rodina Kimových zaměstnána v domě Parkových, aniž by Parkovi tušili, že je jejich služebnictvo v nějakém vzájemném příbuzenském vztahu a že jde o nuzáky (všichni používají falešná jména a mají padělaná vysvědčení / doporučující dopisy).

A co z toho všeho vyplyne? Inu, rozhodně něco zcela jiného, než byste si mohli myslet.

U Parazita se mi velmi líbila jeho formální stránka. Kamera, osvětlení, střih, to všechno má velmi pečlivou koncepci a perfekcionismus, téměř se blížící Davidu Fincherovi. Tato "sterilnost" je samozřejmě ve zvláštním kontrastu s komediální zápletkou, tudíž jsem napjatě čekal, jak to celé dopadne.

A z toho, jak to celé dopadne, mám poněkud rozpačitý pocit.

Parazit | Foto: The Jokers

Během první poloviny filmu (vyspoilerované výše) se totiž dějí jisté trochu divné věci, které jsem považoval za náznak nějakého chystaného překvapivého zvratu. Například:

Kimovi se při svém "přetvařování" chovají bezchybně distingovaně a sofistikovaně, v rozporu s tím, že to mají být ignorantští nuzáci bez vzdělání (aspoň v případě rodičů) a při dialozích mezi sebou se projevují jako ignorantští nuzáci.

Extrémně složitý plán Kimových vychází jen díky tomu, že se všechny ostatní postavy chovají vždy přesně podle jejich plánů, jako kdyby s nimi byly domluvené (ale nejsou).

I když si všichni čtyři členové rodiny najdou skvěle placenou práci, nadále žijí ve svém hnusném malém bytě a stěžují si, že musejí žít v hnusném malém bytě.

Existuje postava, která zná pravdu a kdykoliv se může vrátit z ciziny a vše prozradit Parkovým (se kterými má blízký vztah), načež budou Kimovi bez peněz a pravděpodobně i za mřížemi. Kimovi si s tím ale nedělají žádnou starost a zcela tuto skutečnost ignorují.

Parazit | Foto: The Jokers

To vše mě vedlo k teorii, že se posléze ukáže, že Kimovi jsou ve skutečnosti milionáři a na chudinu si pouze hrají, protože je to vzrušuje. Nebo něco podobně překvapivého. Ovšem mýlil jsem se. Ve druhé polovině se začne film ubírat naprosto neočekávanými cestičkami, o kterých psát nebudu. Ale jsou natolik neočekávané, že mi téměř připadaly jako nějaký další film, nesouvisející s tím prvním, hodinovým.

Ony výše zmíněné "trochu divné věci" nijak vysvětleny nejsou a naopak dojde k mnoha dalším věcem, které jsou nejen překvapivé, ale nemají naprosto žádnou logiku. (Například: Proč by někdo tři automaticky rozsvěcované lampy nad schodištěm připojoval ještě navíc ke třem samostatným vypínačům, umístěným hluboko ve sklepě domu a neovládajícím nic jiného v domě? Protože je to nezbytné pro zápletku...)

Trailer:

(Parazit rozhodně není thriller, jak by se možná mohlo zdát z jeho upoutávky.)

Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se smířil se skutečností, že v Parazitovi nejde o jeho zápletku, o logiku děje a o smysluplnost chování postav, a že jde pravděpodobně o podobenství o sociální nerovnosti. Podobně jako jsem se u podobenství My (2019) dost dlouho mylně domníval, že jde o horor se zápletkou...

Ke konci se pak film zvrhne v přehlídku nečekaných (a občas roztomile brutálních) vinět, které většinou pobaví, ale je nutno u nich zcela vypnout mozek a zapomenout na většinu toho, co se ve filmu dělo předtím.

Film skončí dojemným dlouhatánským voiceoverem a jiným voiceoverem, který na něj odpovídá, přičemž divák má zapomenout na to, že první voiceover musel být vysílán morseovkou a druhý nemohl být nikdy doručen adresátovi. Ale pro maximálně emocionální závěr tam ty voiceovery být musely, aniž by si scénář dával práci s logickým odůvodněním jejich existence...

Parazit je film, který mě zpočátku velmi zaujal, ale od své poloviny se zvrhne v něco, co působí značně náhodně a nemá to o mnoho hlubší smysl než "chudí jsou nasraní na bohaté a bohatí opovrhují chudými", pro artověji založené diváky "kapitalismus je prohnilý, #ResistNow". Ale od začátku do konce to hezky vypadá a nudné to není.

Hodnocení: 70%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

P.S: Je také velmi pravděpodobné, že českému divákovi některé vtipné okamžiky uniknou následkem kulturní a jazykové propasti. Nechci nijak kritizovat české titulky (korejsky neumím), ale v některých scénách jsem měl intenzivní dojem, že právě bylo řečeno něco, co mělo být vtipné, ale nedocházela mi pointa (např. opakované zmínky o zkrachovaných stáncích se sušenkami).

-
-
František Fuka
Autor:
František Fuka FFFILM jehož autorem je František Fuka, podléhá licenci CC BY-ND 3.0.
Související filmy: Parazit, My
Související osoby: David Fincher

Související články:

Režisér Parazita: "Vždy se snažím rozbít divákova očekávání"

Černá komedie režiséra Bong Joon-hoa (Snowpiercer, Okja) sleduje chudou, ale mazanou čtyřčlennou rodinu, která se rozhodne infiltrovat do bohaté domácnosti...

Recenze: Parazit – je letošní vítěz festivalu v Cannes opravdu taková pecka?

Stále populárnější jihokorejský scenárista a režisér Bong Joon-ho (Snowpiercer, Okja) napsal a natočil další osobitý multižánrový snímek, s nímž slaví po...

Mají zatracovaní herci a osobité filmy šanci uspět na příštích Oscarech?

Zahraniční filmové festivaly nebývají pro tuzemskou kulturu žádným ternem, ale letos se vše trochu změnilo díky kontroverznímu ohlasu Nabarveného ptáčete...

25 filmů, které si nesmíte nechat ujít ve zbytku roku - část 1

Rok 2019 zatím vypadá z pohledu filmového fanouška více než slibně. Za sebou už máme několik velkých premiér a viděli jsme snímky, o nichž se toho hodně...

Zlatou palmu získal snímek, kterému se tleskalo již během projekce

Vítězným snímkem 72. ročníku prestižního filmového festivalu v Cannes se stalo jihokorejské drama Parasite režiséra Joon-ho Bonga (Ledová archa).

Ankety

Raději bych viděl/a...
  • Úplně novou adaptaci Běžícího muže
  • Pokračování filmu z roku 1987

Nejnovější články:

Sdílet tuto stránku:

Partneři: