11.9.2019, 10:00

Retro recenze: Mroží muž - Rozprávka o šíleném sociopatovi od autora komediálních klasik

Retro recenze: Mroží muž - Rozprávka o šíleném sociopatovi od autora komediálních klasik
Mroží muž | Foto: A24

Kevin Smith se těší značné oblibě zásluhou svých originálních komedií s výstředními hrdiny. V poslední dekádě však zkouší od humoru odbočit k temnějším stránkám lidstva a společnosti. Jeho ideologická kampaň vyvrcholila roku 2014 dosti svérázným počinem s názvem Mroží muž. Toho si můžete dnes večer pustit v televizi a při té příležitosti si na něj trochu zavzpomínáme.

Hned na úvod přiznávám, že nejsem kdovíjaký fanoušek Kevina Smithe a jeho filmografii mám dosud zařazenou v kolonce "nutno doplnit". Na Mrožího muže jsem byl však zvědavý, neboť navzdory více než vlažným recenzím sliboval ten vzácný druh bizarní a nezávislé hororové show, zpestřené odvěkým smyslem pro specifický humor svého tvůrce. Očekávání černohumorné odvázané jízdy ovšem film naplňuje jen částečně.

Příběh sleduje moderátora rozhlasové show Wallace (Justin Long), který odjíždí z Los Angeles do Kanady, aby natočil rozhovor s autorem virálního videa. Ten však před příjezdem umírá a Wallace, který potřebuje rychle najít pro rozhovor náhradu, zaujme inzerát jistého Howarda Howea (Michael Parks), jenž nabízí ubytování v jeho sídle výměnou za poslech jeho životních příběhů. Howard je však šíleným vraždícím individuem, jehož nejsilnější zážitek se váže k soužití s mrožem po ztroskotání uprostřed oceánu. A jak se brzy ukáže, starého zvířecího kamaráda hodlá oživovat nejen prostřednictvím vzpomínek.

Trailer:

Co si budeme nalhávat, nápad na kultovní undergroundový horor je to k nezaplacení. A takové pověsti docela nahrává i strohé formální uchopení a ona komediální odlehčenost. Ale zatímco pár vtípků se strefuje do černého (vyloženě), humor je jinak překvapivě na obtíž. Buď je totiž zkrátka nenápaditý, nebo naprosto nevkusně zakomponovaný, takže ho nemůže omluvit ani bizarní premisa, na kterou Smith očividně tak spoléhá. Ve druhé polovině se před kamerou objevuje Johnny Depp ve své další šišlající dementní poloze, a přestože zastává roli detektiva, který jde po krku sériovému vrahovi a jeho hrůzné činy popisuje zbylým kladným hrdinům (Wallacova přítelkyně Ally a jeho parťák ze studia Teddy), svým výstupem úplně rozprašuje jakoukoli serióznost a jinak nepříjemnou atmosféru.

Tempo je poměrně svižné, takže film nestihne nudit, ale zase mu příliš nefungují vztahy mezi trojicí kladných postav, které jsou přitom dost zamotané (Ally v podání krásné Genesis Rodriguez spí během Wallacovy nepřítomnosti s Teddy, jehož ztvárnil kdysi veleslavný Haley Joel Osment). Ve finále to ale paradoxně tolik nevadí, protože do popředí stejně vystupuje úchylná hororová rovina a ujetý vztah mezi únoscem a jeho nešťastnou obětí, která pije svůj kalich hořkosti skutečně až do dna - v historii žánru už jsme sledovali dost nešťastníků, jejichž osud by nikdo nechtěl zakusit ani na pár vteřin, ale zdejší soužení chudáka Wallace patří k těm vůbec nejvíce nepříjemným a navrch nejpodivnějším.

Husí kůže tedy minimálně v rámci Wallacovy linie místy opravdu nastoupí a kromě onoho nezúčastněného a až lhostejného vyprávění ji způsobují hlavně povedené masky a působivý výkon Tarantinova hereckého oblíbence Michaela Parkse, v jehož podání ty symbolické řeči o bídné nátuře lidského pokolení dotváří originální a znepokojivou povahu tohoto filmového maniaka. Smith možná chtěl, aby příběh vyzněl jako kritika lidské nadřazenosti a neúcty k ostatním přírodním druhům, ale k tomu používá příliš slabé a hlavně bizarní argumenty, tudíž mu zůstává jen dost autorský hororový scénář s prapodivnými komediálními vsuvkami, které ho degradují a oslabují jeho účinek.

Mroží muž je zvláštním zážitkem, který většina diváků z pochopitelných důvodů odmítne. Řada sekvencí a motivací působí hrozně lacině a nedotaženě a humor je ve většině případů jako pěst na oko, ale zase zůstává relativně funkční linie o šíleném vrahovi a jeho nešťastné oběti, z jejíhož osudu navzdory přepálenosti kdekoho zamrazí. Zajímalo by mne, jaký by byl výsledek s režisérem, který by látku pojal jako čistokrevný psychologický horor. Na druhou stranu, asi jen charakter Kevina Smithe byl schopen uhňácat natolik bizarní zápletku takovým způsobem, že nepůsobí úplně směšně a donutí diváka, aby zvědavě čekal na každou další scénu. Posuďte ostatně sami a dejte vědět do diskuze, jak na vás snímek zapůsobil.

Hodnocení: 60%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

-
-

Související články:

Retro recenze: Čelisti - Horor, který už půlstoletí straší plavce a ochránce zvířat

Dnes večer si nezapomeňte v televizi pustit legendární hororovou klasiku Stevena Spielberga, která dodnes znamená významný milník v dějinách hollywoodské...

Zemřel herec Michael Parks, oblíbenec režisérů Quentina Tarantina a Kevina Smithe

Přestože strávil Michael Parks u filmu téměř půl století a zahrál si ve více jako stovce filmů či seriálů, jeho jméno znají hlavně fanoušci tarantinovek.

Kevin Smith připravuje druhé obchoďákové flákače

V březnu jsme se od režiséra Kevina Smithe dozvěděli, že se v následujících dvou letech vrátí ke svým filmařským začátkům. Prvním návratem bude již dříve...

Nejočekávanější filmy roku 2015 od kultovních režisérů

Tentokrát se podíváme na to, jaký nášup nás čeká od režisérů, jejichž jména už sama vzbuzují respekt a fanouškovské základny jsou jistě početnější, než...

Související videa:

Ankety

Který díl Ramba je váš nejoblíbenější?
  • Rambo: První krev
  • Rambo II
  • Rambo III
  • Rambo: Do pekla a zpátky
  • Rambo: Poslední krev

Nejnovější články:

Sdílet tuto stránku:

Partneři: