Uvězněna ve vlastním těle. Napínavý thriller s nejpitomějším českým názvem dominuje Netflixu

Recenze: Uvězněna ve vlastním těle
Uvězněna ve vlastním těle | Netflix
Devadesátiminutový snímek začíná hlediskovým záběrem z pohledu těžce raněné a na lůžko upoutané pacientky Katherine (Famke Janssen), již se během vyhrocené noci zřejmě pokusili přejet autem a zabít. Zvolená forma, kdy vidíme očima ženy komunikující se zdravotní sestrou Mackenzie (Anna Friel) jen prostřednictvím mrkání, evokuje vysoce subjektivní vyprávění ve stylu oceňovaného dramatu Skafandr a motýl (2007).
Uvězněna ve vlastním těle
Uvězněna ve vlastním těle
49%

Tradiční příběh s dusným erotickým podhoubím

Tento postup je však spíš trikem, který zpočátku odvádí pozornost od pravé protagonistky, již dospělé adoptivní dcery Katherine Liny (Rose Williams). Ta žije s náhradní matkou na venkovském sídle už třináct let a sestře Mackenzie vypráví o tom, jak se z dcery Katherine stala její snachou. Zamilovala se totiž do nevlastního bratra Jamieho (Finn Cole), jediného syna zesnulého vlastníka panství, jenž v závěti opomněl svou ženu Katherine a vše odkázal právě Jamiemu.
Uvězněna ve vlastním těle: trailer | Netflix
Katherine, bývalá hollywoodská herečka žijící bez přítele, podezřívá Linu ze zlatokopectví. Mladá žena, jejíž perspektiva je po většinu času důležitá, však trvá na tom, že vše dělá z lásky ke své nové rodině a především k Jamiemu, jenž mívá odmalička záchvaty a jehož zdraví je nalomené. Lina nemá práci ani vzdělání, skoro neopouští luxusní vilu a její přilehlé pozemky. Je uvězněná v životě, kde se musí zpovídat podezřívavé pěstounce a běhat k manželově posteli, kdykoli malátný Jamie zazvoní úplně stejně, jako když se pan Burns dožadoval sloužícího Homera.
Lina, již poznáváme jako soucitnou oběť, se ocitá v milostném trojúhelníku vinou atraktivního praktického lékaře Lawrence (Alex Hassell). Ten se považuje také za rodinného přítele, s Linou tráví hodně času a podprahově jí našeptává, že Jamie jí v životě pouze překáží. Příběh tudíž v jádru odkazuje ke klasickým literárním zdrojům v čele s románem Tereza Raquinová od Émila Zoly. Ustavuje situaci, kdy postavy prahnou po dědictví v držení nemocného muže, jehož manželství s naivní nevlastní sestrou samo o sobě naznačuje síť pletich a podezření.
Charakter doktora Lawrence věrně kopíruje Zolova antagonistu Laurenta a také Lina se od Terezy Raquinové tolik neliší. V podání Rose Williams je křehká a citlivá, ale rovněž deprivovaná svou bezbarvou existencí a sexuálně přitahovaná k doktorovi, jenž jí slibuje svobodnější zítřky. Dvě třetiny snímku jsou velmi slušným erotickým a psychologickým thrillerem, neboť retrospektivní vyprávění Liny nás k protagonistce spolehlivě upoutá. Sexuální jiskra mezi ní a Lawrencem je hmatatelná, samotná erotika je nasnímaná vkusně a také vynalézavě (siluety milenců na pozadí skleněné mozaiky).
Uvězněna ve vlastním těle
Uvězněna ve vlastním těle | Netflix

K objektivnímu finále vedou pochybné zkratky

Problém nastává v postavě Katherine, která zůstává pátým kolem u vozu. V úvodu poslouží jako zdroj tajemství a příběh retrospektivně pátrá po tom, co se jí osudné noci stalo a kdo jí chtěl za volantem fatálně ublížit. Janssen, která skoro třicet let po své šílené záporácké úloze ve Zlatém oku neztrácí charisma, je další obětí toho, jak muži v rodině upozaďují a využívají své družky. Zároveň se však chová odtažitě a veškerou starost o Jamieho hází na bedra Liny. Spaluje ji zášť a frustrace, neboť děti ji ze zákona připravily o střechu nad hlavou. A ignoruje při tom, jak by Lina i Jamie stáli o její lásku a projevy náklonnosti.
Katherine by se tedy měla vyvíjet, její ambivalentní postoje jsou důležitou motivací příběhu, navíc jako jediná ví, jak dané noci vyložily karty. Jenže nemožnost plynulé komunikace po nehodě ji spíš nadobro upozaďuje, než aby tvůrci nějak rozvíjeli subjektivní přístup. Nalézají vhodného prostředníka ve zdravotní sestře, která má úžasnou detektivní intuici. To ona se dopátrá pravdy, jelikož je jediným objektivním pozorovatelem. Lina se jí v nemocnici svěřuje, Katherine jí odmrkává písmena abecedy a skládá podezřelá slova a Lawrence ji na první dobrou přesvědčí, že minimálně s nemocným Jamiem má nekalé úmysly.
Snímek ovšem není detektivní, jelikož nikdy neukazuje sestřinu dedukci. Ta je ostatně postavou na bázi deus ex machina. Příběh spoléhá se na to, že v retrospektivním vyprávění trvale udržuje tajemství a vrhá podezření na všechny strany. Také na Linu, která má spoustu pádných důvodů k zabití Jamieho a útěku s doktorem. K dobru lze snímku připsat, že až do finální scény se mu daří udržovat napětí a zatajovat, komu vlastně máme či nemáme fandit. A to přitom v akční scéně předcházející titulní autonehodě dělá z Liny skoro hororovou final girl, již i díky sympaticky hrající Williams držíme palce. 
Uvězněna ve vlastním těle
Uvězněna ve vlastním těle | Netflix
Scenárista Rowan Joffe (Američan) však neustále nachází způsoby, jak dění zamotávat. Ke konci, kdy se retrospektivní vyprávění překlopí do zpřítomnělého, už volí dost nelogické a překomplikované zvraty, jež motivacím postav ubližují. Odnáší to především hloupě vypadají Lina a také Katherine, jejíž postoj k dceři či proradnému Lawrencovi se mění bez bližšího odůvodnění. Už nejde o vtahující psychologii temného panství, kde k bohatství musíte kráčet přes mrtvoly. Dostáváme akční rozplétání jedné subjektivní záhady, přičemž až závěrečné zapojení vzpomínek Katherine přinese kýženou objektivní pravdu. 
Taková cesta k prozření, již spolu s publikem absolvuje hlavně Lina, je během devadesáti minut svižná, napínavá a řemeslně zvládnutá. Režisérka Nour Wazzi dobře čerpá z atmosféry venkovského sídla, umí vést herce a aranžovat scény navozující erotický náboj nebo hororovou husí kůži. Schéma vyprávění je však příliš vypočítavé a přechod od subjektivního vzpomínání Liny k objektivní rekapitulaci je poněkud vratký, obstaraný podivně zapojenou zdravotní sestrou a nedostatečně profilovanou Katherine. 
Tvůrci po trpělivém rozběhu chtěli šokovat a postavy vystavovat dalšímu smrtelnému nebezpečí, což nesouzní s jinak jemnější a uvěřitelnou psychologií. Nakonec nepřechytračili publikum, nýbrž vlastní postavy, jež se odevzdaly rapidně vyhrocené žánrové podívané. Ta si nezaslouží zatracovat, ale svou působivost nakonec přefoukla podobně jako její český název.
65%
Moderní nepřímé zpracování románu Émila Zoly zasazuje do venkovského sídla dusnou rodinnou šarádu, již dominuje křehká dědička a manipulativní doktor. Retrospektivní vyprávění přiživuje v úvodu nastolenou záhadu a zatajuje objektivní motivace, které se při závěrečném akčnějším zúčtování vyloží na stůl poněkud neurvale a nelogicky s ohledem na chování postav. Přesto se jedná o kvalitní žánrovku s velmi dobrým obsazením a slušnou režií.
Jakub "lamps" Vopelka
Jakub "lamps" Vopelka
Podívejte se na nejlepší dramatické filmy na Netflixu podle hodnocení uživatelů a uživatelek Kinoboxu.