Joan Crawford (I)

Joan Crawford se narodila před 120 lety. Z velké části právě podle této absolutní herecké ikony vznikla stereotypní představa toho, jak vypadá profesionální hollywoodská star. V tom dobrém, ale i v tom špatném. Na jednu stranu neúnavná dříčka, která se vypracovala z ničeho a každý kus své osoby věnovala kariéře. Na druhou stranu excentrická a zlomená žena se zcela nefunkčním osobním životem. Její dcera Christina vydala nedlouho po smrti Joan výbušnou knihu Mommie Dearest (Drahá maminko), která se od té doby stala maskotem všech „tell all“ biografií. Popisovala v ní předně údajně šokující počínání Crawford jako matky. Na její motivy promptně vznikl film, který se měl předvést to nejlepší, co může Hollywood nabídnout. Stal se však jedním z nejslavnějších průšvihů všech dob.

Steven Spielberg změnil tvář filmového průmysl a dosáhl všeho, co si jen zamanul. Tedy až na jednu věc – nikdy nedostal příležitost režírovat filmovou bondovku, přestože se o ni v průběhu sedmdesátých let několikrát hlásil. Tehdejší hlavní producent a držitel práv na Flemingova knižní díla Albert R. Broccoli však sotva třicetiletého filmaře z různých důvodů třikrát odmítl. Co by se asi stalo, kdyby šestasedmdesátiletý Spielberg zažádal o svůj vysněný projekt dnes, kdy šestadvacátá bondovka čeká na příštího herce i režiséra?

Hollywood je proslulý remaky evropských snímků, které se však neshledávají s pozitivním ohlasem. Vlastní kategorii tvoří předělávky filmů skandinávských, jež jsou přesným opakem uhlazeného hollywoodského stylu. Stojí tedy některé americké remaky vůbec za to?

Z očekávaného Babylonu se vyklubal komerční propadák, jedná se však o jeden z nejopulentnějších filmů roku, jehož hudbu ani obrazy z hlavy jen tak nedostanete. Tříhodinový výlet do Hollywoodu před téměř sto lety se tedy rozhodně vyplatí.

Režisér Damien Chazelle, jenž má na svědomí respektované filmy Whiplash, La La Land a První člověk, v lednu uvede svůj dosud nejambicióznější projekt s názvem Babylon. Téměř tříhodinový návrat do období, kdy nástup zvuku měnil identitu filmového průmyslu, má za sebou první veřejnou projekci: Její účastníci vysílají do světa pozoruhodné a rozporuplné verdikty.

Poněkud slabší nadílku filmových premiér pozdního léta zpestří legendární snímek Stevena Spielberga, který se 47 let od premiéry vrací v remasterované verzi. Není to poprvé ani naposledy – Čelisti roku 1975 vydělaly tolik peněz, že obrátily celý průmysl vzhůru nohama. Minimálně z marketingového hlediska jde o zřejmě nejdůležitější film všech dob. Navrch je pořád skvělý a jeho komplikovaný výrobní proces stále fascinující.

Jih proti Severu, Kmotr, Amadeus či Forrest Gump. Tyto a mnohé další tituly patří mezi oscarové vítěze, na něž filmový svět zřejmě nikdy nezapomene. Existují ale i snímky, na které si v dnešní době vzpomenou už jen skuteční filmoví znalci. Toto jsou některé z nich.

Na HBO Max je od víkendu k vidění působivý dokumentární portrét vycházející herecké hvězdy, jejíž životní příběh skončil příliš brzy a je naplněný šokujícími zápletkami, které simulují dlouhodobě skrývanou a opovrženíhodnou tvář Hollywoodu.

Osudové setkání vyznavačů žánru "film noir" se již podruhé uskuteční v prostředí hradu Křivoklát. Od 20. do 23. srpna si užijete působivé hvozdy, atmosféru středověkého hradu spolu s projekcemi celovečerních snímků a seriálů Noir Film Festivalu. Ten letos proběhne potřetí a jeho rostoucí popularitu doprovodí rozšířený program.

Akce pro fajnšmekry, kteří si v černobílém formátu najdou nekonečnou pestrost jedinečných životních příběhů, osudových žen a drsných mužů - to je Noir Film Festival. Letos se uskuteční od 20. do 23. srpna na hradě Křivoklát a svým příznivcům představuje řadu novinek. Pojďme se na ně zaměřit.