Ultra Violet

Isabelle Collin Dufresne, známá pod uměleckým jménem Ultra Violet, se narodila 6. září 1935 v La Tronche ve Francii. Byla francouzsko-americkou herečkou, umělkyní, spisovatelkou a jednou z nejvýraznějších osobností umělecké scény 60. let 20. století. Rané období a příchod do New Yorku Ultra Violet pocházela z dobře situované katolické rodiny a vyrůstala v přísném prostředí. Již od mládí projevovala rebelskou povahu, což vedlo k jejímu umístění do nápravného zařízení. V roce 1953, po získání uměleckého vzdělání na Le Sacré Cœur v Grenoblu, se přestěhovala do New Yorku, kde žila se svou starší sestrou. V tomto období se začala pohybovat v uměleckých kruzích a seznámila se s významnými modernistickými umělci, mezi nimiž byli John D. Graham a John Chamberlain. Spolupráce se Salvadorem Dalím Zásadní zlom v její kariéře přišel v roce 1954, kdy se setkala se surrealistickým umělcem Salvadorem Dalím. Stala se jeho múzou a asistentkou, což jí otevřelo dveře do světa progresivního amerického pop-artu. Díky Dalímu se seznámila s dalšími významnými umělci jako byli Jasper Johns a Robert Rauschenberg. Éra Andyho Warhola a Factory V roce 1963 ji Salvador Dalí představil Andymu Warholovi v hotelu St. Regis v New Yorku. Warhol byl okamžitě okouzlen její krásou a začlenil ji do svého uměleckého kruhu známého jako "superstars", který se scházel v jeho ateliéru přezdívaném "The Factory". V roce 1964 přijala na Warholův návrh umělecké jméno Ultra Violet, inspirované svou oblibou fialové barvy, kterou si často barvila vlasy. Filmová kariéra Ultra Violet debutovala ve Warholově filmu The Life of Juanita Castro (1965), improvizované politické komedii. Následně se objevila v dalším Warholově snímku I a Man (1967). Její oficiální filmový debut přišel s oscarovým snímkem Midnight Cowboy (1969), kde ztvárnila samu sebe jako dekadentní návštěvnici večírku. Mezi její další filmy patří The Phynx (1970), Dinah East (1970), Simon, King of the Witches (1971), kde hrála velekněžku, The Telephone Book (1971) v roli "whip lady", Curse of the Headless Horseman (1972) jako hraběnka, Savages (1972), Bad Charleston Charlie (1973) a An Unmarried Woman (1978), kde ztvárnila newyorskou postavu jménem Lady MacBeth. Celkem se objevila ve více než 20 filmech, nepočítaje četné dokumenty natočené ve Factory. Zahrála si také v surrealistické hře Pabla Picassa Desire Caught by the Tail, která měla v roce 1967 premiéru ve Francii na festivalu v Saint-Tropez. Umělecká tvorba a pozdější život V roce 1973 prošla Ultra Violet hlubokou osobní krizí a po téměř smrtelné zkušenosti se začala zajímat o duchovní témata. V 80. letech se odvrátila od svého dřívějšího výstředního životního stylu a stala se členkou Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. V roce 1988 vydala autobiografii "Famous for 15 Minutes: My Years with Andy Warhol", která byla přeložena do 17 jazyků. V roce 1990 otevřela umělecké studio v Nice a napsala další knihu o svých uměleckých názorech s názvem "L'Ultratique". Jako vizuální umělkyně se zaměřovala na politická a duchovní témata, vytvářela objekty a světelné instalace. Její díla byla vystavována po celém světě. V roce 2006 měla samostatnou výstavu v galerii Stefan Stux v Chelsea na Manhattanu a v roce 2007 přednesla retrospektivní přednášku na New York Institute of Technology. Její poslední výstava "Ultra Violet: The Studio Recreated" v Dillon Gallery na Manhattanu skončila pouhé tři týdny před její smrtí. Zahrnovala malby, sochy, fotografie, filmy a neonové umění. Tři její sochy jsou součástí stálé sbírky Muzea 9/11. Ultra Violet zemřela 14. června 2014 v manhattanské nemocnici ve věku 78 let po boji s rakovinou. Je pohřbena v Saint-Égrève nedaleko Grenoblu ve Francii.