Alejandro Urdapilleta

Alejandro Urdapilleta, narozen 10. března 1954 v Montevideu (Uruguay), zemřel 1. prosince 2013 v Buenos Aires (Argentina), byl uruguayský herec, spisovatel, dramatik a umělec mnoha talentů, který se proslavil především svou prací v argentinské kinematografii a divadle. Počátky a vzdělání Narodil se jako druhý syn argentinského páru - jeho otec byl voják a matka v domácnosti. Rodina se brzy po jeho narození vrátila do Argentiny, kde Alejandro vyrůstal. V Martínezu studoval na škole San Agustín, ale ve čtvrtém ročníku školu opustil poté, co zhlédl představení v divadle ABC, které ho inspirovalo k herectví. Začal studovat herectví pod vedením Martína Adjemiána a později pokračoval ve vzdělávání u uznávaného Augusto Fernandese. Ve 22 letech odešel do Evropy, kde se živil různými pracemi, než se na počátku 80. let vrátil do Argentiny. Divadelní kariéra Po návratu do Buenos Aires se Urdapilleta zapojil do undergroundového divadelního hnutí, které zažívalo renesanci po návratu demokracie do Argentiny. Navázal spolupráci s dalšími herci tohoto prostředí, jako byli Batato Barea a Humberto Tortonese. Jejich inscenace se vyznačovaly transgresivním charakterem a posouvaly hranice tradičního divadla. Mezi jeho nejvýznamnější divadelní představení patřily Alfonsina y el mal, El método de Juana, La carancha, Mamita querida, Poemas decorados, Carne de chancha a Urdapilleta en llamas. Jeho kariéra postupně rostla s účinkováním v oficiálním divadle a později v televizi. Hrál v inscenacích Hamlet a La guerra de los teatros v divadle Teatro San Martín, El relámpago de Martha Stutz, Almuerzo en casa de Ludwig W., Mein Kampf, farsa a v inscenaci Rey Lear. Za svou roli Polonia v Hamletovi získal čtyři ceny ACE v letech 1991 a 1992. Filmová kariéra Urdapilleta se objevil ve více než dvaceti filmech od roku 1989 do 2013. Jeho filmografie zahrnuje tituly jako Kindergarten (1989), Cipayos (la tercera invasión) (1989), Vivir mata (1991), La balada de Donna Helena (1995) režírovaný Fitem Páezem, La sonámbula, recuerdos del futuro (1998), Adiós, querida Luna (2003), La niña santa (2004), La antena (2007), Toda la gente sola (2009), Los santos sucios (2009) a Un paraíso para los malditos. Za svůj výkon ve filmu Adiós querida Luna (Goodbye Dear Moon) režiséra Fernanda Spinera z roku 2003 získal ocenění za nejlepšího herce na Mezinárodním filmovém festivalu v Mar del Plata v roce 2004. Tento argentinský sci-fi komediální film vypráví příběh tří astronautů vyslaných na misi zničit Měsíc. Jedním z jeho nejvýznamnějších filmů byl La antena (The Aerial) z roku 2007, argentinský dystopický sci-fi film napsaný a režírovaný Estebanem Sapirem. Ve filmu hrál roli pana TV, mocného průmyslníka v bezejmenném městě "v roce XX", jehož obyvatelé ztratili své hlasy. Lidé komunikují artikulací slov, která se objevují ve vzduchu. Jediná osoba, která si zachovala svůj hlas, je La Voz ("Hlas"), zpěvačka pracující pro jedinou televizní stanici ve městě, kterou řídí právě pan TV. V roce 2004 se objevil ve filmu La niña santa (The Holy Girl), psychologickém dramatu o dospívání režírovaném Lucrecií Martelovou. Film byl produkován Pedrem Almodóvarem a hrají v něm Mercedes Morán, María Alche, Carlos Belloso a Julieta Zylberberg. Děj se odehrává v hotelu Termas, argentinském hotelu v malém městě Rosario de la Frontera, kde dospívající dívky a nejlepší přítelkyně Amalia a Josefina začínají objevovat svou probouzející se sexualitu, zatímco jsou horlivě katolické. Urdapilleta zde ztvárnil postavu strýce Freddyho. Televizní tvorba V televizi Urdapilleta zazářil v seriálu Tumberos režiséra Adriána Caetana, za který získal cenu Martín Fierro za nejlepšího herce ve vedlejší roli za ztvárnění postavy El Seco. Účinkoval také v seriálu Sol negro režiséra Alejandra Maciho a v dalších televizních projektech. Byl součástí úspěšných seriálů jako Tiempo Final a Mujeres Asesinas. V seriálu Tumberos, který popisoval detaily života ve vězení, ztvárnil "El Seca", bývalého revolucionáře ze 70. let. Jeho postava v Tumberos proslula výrokem "Pensá. Pensá y salís" (Přemýšlej. Přemýšlej a dostaneš se ven). Na televizní obrazovce se objevil také v programech El Palacio de la Risa, Tiempo final, Tumberos, Sol negro a Mujeres asesinas. Literární tvorba a ocenění Kromě toho, že byl skvělým hercem, byl Urdapilleta také vynikajícím spisovatelem. Po knize "Vagones transporten humo" vydal v roce 2007 knihu "Legion Religion (the 13 prayers)", kterou vydalo nakladatelství Ed. Colihue. Šlo o malý sešit s monology, básněmi, příběhy a kresbami umělce. Následující rok ho nakladatelství Adriana Hidalgo vydalo znovu, tentokrát s dílem "La possessed", které kromě stejnojmenného příběhu obsahovalo i další, "The Pope of Ethiopia". Během své kariéry získal řadu ocenění, včetně čtyř cen ACE za roli Polonia v Hamletovi v letech 1991 a 1992, ceny Konex Diploma al Mérito a ocenění za nejlepšího divadelního herce a kariéru v roce 2001, ceny Martín Fierro jako herec ve vedlejší roli v dramatu za seriál Tumberos v roce 2002 a ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Mar del Plata jako nejlepší herec za film Adiós, Querida Luna v roce 2004. Alejandro Urdapilleta zemřel 1. prosince 2013 v Buenos Aires ve věku 59 let, zanechávajíc za sebou bohaté umělecké dědictví jako jeden z nejvýraznějších herců argentinské kulturní scény. Jeho všestranný talent a schopnost ztvárnit širokou škálu postav z něj učinily nezapomenutelnou osobnost latinskoamerické kinematografie a divadla.