Norman Tokar (25. listopadu 1919, Newark, New Jersey – 6. dubna 1979, Hollywood, Kalifornie) byl americký režisér, herec a příležitostný scenárista a producent, který se proslavil především svou dlouholetou spoluprací se studiem Walta Disneyho.
Počátky kariéry
Tokar začínal jako dětský herec v rozhlasových a divadelních produkcích ve 30. letech. Na Broadwayi účinkoval v několika inscenacích včetně her Delicate Story (1940), The Life of Reilly (1942), See My Lawyer (1939) a The Magic Touch (1947). Po druhé světové válce, během níž sloužil v signálním sboru americké armády, se přesunul k rozhlasu, kde se významně podílel na populárním pořadu The Aldrich Family. V tomto seriálu ztvárnil postavu Willieho, přítele hlavního hrdiny Henryho Aldricha, a napsal také několik epizod. Později zastoupil Ezru Stonea v hlavní roli Henryho, kterou však musel po měsíci opustit kvůli povolání do aktivní vojenské služby.
Televizní režie
Po válce se Tokar začal věnovat režii a brzy se prosadil v televizním průmyslu. Režíroval epizody populárních seriálů jako The Bob Cummings Show, The Donna Reed Show a Naked City. Zásadní zlom v jeho kariéře přišel s režírováním 93 epizod úspěšného sitcomu Leave It to Beaver (1957-1963), kde prokázal mimořádný talent pro práci s dětskými herci. Právě tato schopnost zaujala Walta Disneyho, který hledal režiséra pro své rodinné filmy, v nichž často vystupovaly děti v klíčových rolích.
Spolupráce s Disney Studios
V roce 1961 podepsal Tokar smlouvu s Walt Disney Productions a zahájil tak dlouhodobou spolupráci, která trvala až do jeho smrti. Jeho prvním celovečerním filmem pro studio byl western Big Red (1962) s Walterem Pidgeonem v hlavní roli. Film o vztahu mezi chlapcem a irským setem položil základy Tokarovy pověsti jako režiséra, který umí pracovat s dětmi i zvířaty v přírodním prostředí.
V následujících letech režíroval pro Disney řadu úspěšných filmů, včetně pokračování oblíbeného snímku Old Yeller s názvem Savage Sam (1963) a rodinného dramatu Those Calloways (1965) s Brianem Keithem a Verou Milesovou. V roce 1966 natočil dva významné filmy: Follow Me, Boys! s Fredem MacMurrayem, který byl posledním filmem osobně dozorovaným Waltem Disneym před jeho smrtí, a komedii The Ugly Dachshund s Deanem Jonesem a Suzanne Pleshette.
Vrchol kariéry
Tokarův další film, muzikál The Happiest Millionaire (1967), byl posledním projektem, který Walt Disney před svou smrtí osobně schválil. Studio doufalo, že tento ambiciózní snímek s hudbou bratrů Shermanových a hvězdným obsazením včetně Freda MacMurraye a Greer Garsonové zopakuje úspěch Mary Poppins, což se však nepodařilo.
V následujících letech se Tokar specializoval na vysokorozpočtové komedie, které se staly hlavním produktem studia v 60. a 70. letech: The Horse in the Gray Flannel Suit (1968), The Boatniks (1970) a Snowball Express (1972). Po natočení svého jediného nedisneyovského filmu Where the Red Fern Grows (1974) se vrátil ke studiu s komerčně nejúspěšnějším snímkem své kariéry – westernovou komedií The Apple Dumpling Gang (1975) s Billem Bixbym, Donem Knottsem a Timem Conwayem.
Mezi jeho poslední filmy patřila dobrodružná komedie Candleshoe (1977) s Jodie Fosterovou, Davidem Nivenem a Helen Hayesovou, a sci-fi komedie The Cat from Outer Space (1978), u níž získal také kredit spoluproducenta. Tento film o mimozemské kočce, která havaruje na Zemi, byl jeho posledním dílem před smrtí.
Norman Tokar zemřel 6. dubna 1979 ve spánku v Cedar Sinai v Hollywoodu na následky infarktu. Za svou kariéru režíroval více než tucet filmů pro Walt Disney Productions a významně přispěl k definování vizuálního stylu a atmosféry disneyovských rodinných filmů 60. a 70. let 20. století. Jeho schopnost pracovat s dětskými herci a jeho cit pro načasování gagů z něj učinily jednoho z nejvýznamnějších režisérů studia v tomto období.