Grace Stafford

Grace Stafford (rozená Grace Boyle, 7. listopadu 1903, New York City, USA – 17. března 1992) byla americká herečka a dabérka, nejznámější jako hlas animované postavičky Woody Woodpecker. Počátky kariéry Grace Stafford zahájila svou hereckou kariéru již ve 12 letech, kdy vystupovala v rámci varietního dua "Boyle & Daughter" se svým otcem, se kterým cestovala a vystupovala po celém světě. Její profesionální filmová kariéra začala v roce 1935, kdy se objevila v produkci mezi Harold Lloydovým Beverly Hills Little Theatre for Professionals a Vine Street Theatre. Téhož roku debutovala ve filmu Dr. Socrates s Paulem Munim v hlavní roli. Filmová kariéra V následujících letech se Grace Stafford objevila v několika významných hollywoodských filmech. Mezi její nejznámější role patřila postava Lucie ve filmu Anthony Adverse (1936) s Fredricem Marchem v hlavní roli. Tento velkolepý historický epos byl jedním z nejúspěšnějších filmů Warner Bros. v roce 1936 a získal několik Oscarů. Stafford se také objevila v oceňovaném dramatu Blossoms in the Dust (1941) s Greer Garsonovou, které vypráví příběh Edny Gladney, bojovnice za práva opuštěných dětí. Mezi její další filmové role patřily snímky Confessions of a Nazi Spy (1939), Blondie Brings Up Baby (1939), Santa Fe Trail (1942) a Larceny, Inc. (1942). Stafford začínala s rolemi v dramatech jako "I Married a Doctor" (1936), později se objevila v komedii "Blondie Brings Up Baby" (1939) s Penny Singletonovou, ve špionážním thrilleru "Confessions of a Nazi Spy" (1939) s Edwardem G. Robinsonem a v akčním filmu "Indianapolis Speedway" (1939) s Ann Sheridanovou. Její herecká kariéra v hraných filmech pokračovala až do roku 1942, kdy se objevila ve filmu You're Telling Me. Ve zbytku 40. let příležitostně dabovala v animovaných filmech produkovaných Walterem Lantzem. Manželství s Walterem Lantzem V roce 1940 se Grace rozvedla se svým prvním manželem Tomem Keenem a provdala se za animátora a producenta Waltera Lantze. Bylo to ve stejném roce, kdy Lantz uvedl populární postavu Woody Woodpeckera, ačkoli trvalo celé desetiletí, než Stafford převzala roli hlasu této postavy. Podle Lantzových vzpomínek se pár v roce 1941 přestěhoval do horského útočiště, které nazývali Sherwood Forest, asi 20 mil nad Los Angeles. Tam je neustále rušil datel, který klepal na střechu jejich domu. Právě Grace navrhla svému manželovi, aby místo zabití ptáka vytvořil novou animovanou postavu. V prvním kresleném filmu se Woody Woodpecker objevil na střeše Andy Pandy – postavy, kterou Lantz vytvořil dříve. Hlas Woody Woodpeckera V době, kdy se natáčel krátký film Woody Woodpecker s názvem Drooler's Delight, Mel Blanc, který původně propůjčil Woodymu hlas a smích, podal žalobu na producenta Waltera Lantze s tvrzením, že Lantz použil jeho hlas v pozdějších kreslených filmech bez povolení. Soudce však rozhodl ve prospěch Lantze s tím, že Blanc si neautorizoval svůj hlas ani své příspěvky. Přestože Lantz případ vyhrál, zaplatil Blancovi mimosoudní vyrovnání, když Blanc podal odvolání. V roce 1950 Lantz uspořádal anonymní konkurz na nový hlas pro svou hvězdnou postavičku. Stafford nabídla, že by mohla Woodymu propůjčit svůj hlas, ale Lantz ji odmítl, protože Woody byla mužská postava. Grace se však nenechala odradit a vytvořila vlastní anonymní konkurzní nahrávku, kterou zaslala do Walter Lantz Productions. Aniž by věděl, kdo za hlasem stojí, Lantz vybral právě hlas Grace pro Woody Woodpeckera. Poprvé se její hlas jako Woody Woodpecker objevil ve filmu Destination Moon (1950). Podle Lantzových, Grace tajně vložila svou nahrávku mezi konkurzní pásky a její manžel ji vybral, aniž by znal její identitu. Lantz také začal používat Staffordin smích pro postavu Woodyho kvůli soudnímu vyrovnání s Melem Blancem, ale Stafford nebyla za tuto roli na její žádost uvedena v titulcích až do filmu Misguided Missile (1958), protože se obávala, že by diváci mohli být "zklamaní", kdyby věděli, že Woodyho namluvila žena. Postupně si však začala užívat, že je známá jako hlas Woody Woodpeckera, a od roku 1958 konečně dovolila, aby bylo její jméno uvedeno na obrazovce. Její verze Woodyho byla roztomilejší a přátelštější než manický Woody ze 40. let, a Lantzovi umělci postavu přepracovali, aby vyhovovala nové osobnosti. Grace také nahrála svou vlastní verzi Woodyho typického smíchu, který byl používán v krátkých filmech od Puny Express (1950), ale v úvodních titulcích byl stále slyšet hlas Mela Blanca říkající "Hádej kdo!" Pozdější kariéra Stafford propůjčovala Woodymu hlas od roku 1950 do roku 1972 a také vystupovala v jiných animovaných filmech než s Woodym. Později namluvila tuto postavu při několika vzácných příležitostech po trvalém uzavření Lantzova studia v roce 1972, zejména při Woodyho cameo vystoupení na 51. ceremoniálu udílení Oscarů v roce 1979. Grace Stafford se také objevila 10. listopadu 1963 v televizním pořadu What's My Line?, kde se porota snažila uhodnout, že je hlasem Woody Woodpeckera. Své vystoupení v pořadu zakončila předvedením ikonického smíchu Woody Woodpeckera. Její poslední filmovou rolí byla "Little Lady" ve filmu Doc Savage: The Man of Bronze (1975). Grace Stafford Lantz zemřela 17. března 1992 ve věku 88 let na rakovinu páteře. Její odkaz žije dál prostřednictvím ikonické postavy Woody Woodpeckera, která se stala jednou z nejznámějších animovaných postav všech dob a oficiálním maskotem Universal Pictures.