Přesně 60 let nás dělí od doby, kdy se filmový archiv během 12 měsíců rozšířil o početnou skupinku památných a často citovaných snímků. Které klenoty obohatily filmovou truhličku nejvýrazněji a které vedou dle hodnocení zdejších uživatelů?
Filmy tak milujeme a uznáváme proto, že jsou schopny nést inspirativní morální poselství a proměňovat problémy všedního dne v niterný záblesk opouštěné reality. Některé nás mohou naučit historii, jiné burcují naše sebevědomí, další mohou dokonce probouzet city, které nám ve skutečném životě třeba schází. Ale k obdivování pořád zůstává a pro někoho i vystupuje také jejich formální stránka, skrze níž filmaři nechávají své myšlenky promlouvat a přenášet na vnímavého diváka. A zřejmě nejdůležitější formální složkou je samozřejmě práce s kamerou, která celý ten spektákl snímá a zprostředkovává obrazy - tedy to, čemu se tenhle cyklus bude snažit alespoň trochu zajímavě věnovat.
Ani jeden český režisér se letos neprobojoval do karlovarské hrané soutěže. Jedině díky Martinu Šulíkovi má hostitelská země šanci, jeho Cigán totiž vznikl ve slovensko-české koprodukci.
