Nina Companéez

Nina Companéez, narozená 26. srpna 1937 v Boulogne-Billancourt ve Francii jako Nina Hélène Kompanetzeff a zemřelá 9. dubna 2015 v Paříži, byla významná francouzská scenáristka, režisérka a dramatička. Pocházela z rodiny ruských židovských emigrantů, kteří uprchli před komunismem v Rusku a později před nacismem v Německu, aby se v roce 1936 usadili v Paříži, kde došlo k hispanizaci jejich příjmení. Byla mladší dcerou scenáristy Jacquese Companéeze (1906-1956) a matkou herečky Valentine Varela. Počátky kariéry a spolupráce s Michelem Devillem Nina Companéez začala svou kariéru v roce 1956 jako asistentka střihu. Zásadní zlom v její profesní dráze přišel, když se seznámila s režisérem Michelem Devillem, pro kterého napsala svůj první scénář ve dvaceti letech - film Ce soir ou jamais (1961). Tato spolupráce se rozvinula v jedno z nejplodnějších tvůrčích partnerství francouzské kinematografie, které trvalo více než deset let (1959-1971) a dalo vzniknout dvanácti filmům. Mezi nejvýznamnější patří L'appartement des filles (1964), Benjamin ou les mémoires d'un puceau (1967), L'Ours et la poupée a Raphaël ou le débauché. Jejich společná tvorba se vyznačovala elegantní estetikou, vytříbenými dialogy a osobitým stylem, který kombinoval nostalgii s moderními prvky. Režijní debut a filmová tvorba V roce 1971 se Nina Companéez vydala na samostatnou dráhu a debutovala jako režisérka romantickým dramatem Faustine et le bel été (1972), které bylo uvedeno mimo soutěž na filmovém festivalu v Cannes. Film vypráví příběh romantické dospívající dívky Faustine, která tráví léto na venkově u své babičky. V obsazení se objevili mladí herci jako Isabelle Adjani, Francis Huster a Jacques Weber. Následovaly další celovečerní filmy jako L'histoire très bonne et très joyeuse de Colinot Trousse-chemise (1973) s Brigitte Bardot a Comme sur des roulettes (1976), které však nezaznamenaly takový úspěch. Televizní tvorba a vrchol kariéry Skutečné uznání a umělecké naplnění našla Nina Companéez v televizní tvorbě, kde mohla plně rozvinout svůj talent pro rozsáhlé historické fresky a rodinné ságy. Jejím prvním televizním úspěchem byl seriál Un ours pas comme les autres (1978) s André Dussollierem. Následoval její mistrovský kus Les Dames de la côte (1979), pětidílná historická sága odehrávající se na normandském pobřeží během první světové války, která sleduje osudy tří buržoazních rodin a především žen, které musí převzít odpovědnost po odchodu mužů na frontu. V hlavních rolích excelovali Fanny Ardant, Françoise Fabian, Edwige Feuillère a Francis Huster. Tento seriál byl tak úspěšný, že François Truffaut prohlásil: "V roce 1980 nebyl natočen film lepší než Les Dames de la côte, včetně Le dernier métro!" Pozdější tvorba a adaptace V roce 1995 spolupracovala s Jean-Paulem Rappeneauem a Jean-Claudem Carrièrem na scénáři k filmu Le Hussard sur le toit podle románu Jeana Giona. V roce 1996 režírovala vysoce ceněný televizní film L'allée du roi podle románu Françoise Chandernagor. Mezi její další významné televizní projekty patří adaptace Proustova díla À la recherche du temps perdu (2011), která byla uvedena na France 2, a autobiograficky laděná sága Voici venir l'orage (2007), v níž zpracovala pohnutou historii své vlastní rodiny, která prchala před revolucí v Rusku, nacismem v Německu a válkou ve Francii. Umělecký odkaz Nina Companéez byla jedinečnou osobností francouzské kinematografie a televize, která vynikala schopností vytvářet silné ženské postavy toužící po emancipaci a svobodě. Její tvorba se vyznačovala vytříbeným stylem, elegantní estetikou a smyslem pro romantiku. Její poslední dílo, televizní film Le général du roi (2014), volně adaptovaný podle Daphne du Maurier, byl opět příběhem o lásce a vášni. Nina Companéez zemřela 9. dubna 2015 ve věku 77 let po dlouhé nemoci, zanechávajíc za sebou bohaté dílo čítající 29 filmů a televizních pořadů, které významně obohatily francouzskou audiovizuální kulturu.