Jacques Companéez

Jacques Companéez (5. března 1906, Nižyn, Ruské impérium – 13. září 1956, Paříž, Francie) byl významný francouzský scenárista rusko-židovského původu, který se stal jednou z klíčových osobností francouzské kinematografie první poloviny 20. století. Původ a vzdělání Jacques Companéez, původním jménem Jacob Kompaneizeff, se narodil v židovské rodině v ukrajinském Nižynu, který byl tehdy součástí Ruského impéria. Jeho otec Wladimir byl lékařem. Po absolvování střední školy v Petrohradě začal studovat na univerzitě, ale kvůli bolševické "čistce" mezi studenty musel studia opustit, protože jako syn lékaře nemohl prokázat proletářský původ. V roce 1925 s pomocí otce získal pas a opustil Rusko. Usadil se v Německu, kde vystudoval elektrotechniku na Polytechnické škole ve Strelitzu a v roce 1929 získal diplom inženýra elektrotechnika. Začátky kariéry V Německu byl Companéez kvůli protižidovským zákonům propuštěn z pozice elektrotechnického inženýra a začal pracovat jako scenárista pro německý film. V roce 1933 napsal scénář k filmu Tausend für eine Nacht režiséra Maxe Macka. Po nástupu nacismu v Německu se v roce 1936 přestěhoval do Paříže, kde pokračoval ve své scenáristické kariéře. Úspěchy ve francouzské kinematografii Po příchodu do Francie se Jacques Companéez rychle etabloval jako talentovaný scenárista. Jedním z jeho prvních významných počinů byla spolupráce na scénáři k filmu Les Bas-fonds (The Lower Depths) pro režiséra Jeana Renoira v roce 1936. Film, na jehož scénáři spolupracoval s ruským spisovatelem Jevgenijem Zamjatinem, byl adaptací stejnojmenné divadelní hry Maxima Gorkého. V hlavních rolích se představili Jean Gabin a Louis Jouvet. Snímek získal v roce 1937 první cenu Louise Delluca a byl zařazen mezi deset nejlepších zahraničních filmů v USA. Válečné období Během německé okupace Francie byl Companéez jako Žid ohrožen, přesto pokračoval v psaní scénářů pro filmovou společnost Continental pod pseudonymem. V letech 1940 až 1944 pracoval tajně v Nice a Juan-les-Pins. I v tomto obtížném období dokázal vytvořit řadu kvalitních scénářů, které přispěly k udržení francouzské kinematografie během válečných let. Poválečná tvorba Po válce se Companéez vrátil do Paříže a pokračoval ve své plodné scenáristické kariéře. Během svého života napsal scénáře k přibližně 80 filmům. Mezi jeho významná poválečná díla patří film Pièges (1939), který byl v USA uveden pod názvem Personal Column a později byl v roce 1947 přepracován do americké verze Lured v režii Douglase Sirka s Lucille Ball a Georgem Sandersem v hlavních rolích. Dalším významným filmem, na kterém se podílel, byl They Were So Young (1954). Vrchol kariéry Za jeden z vrcholů Companéezovy tvorby je považován film Casque d'Or (Golden Marie) z roku 1952, který režíroval Jacques Becker. Companéez se podílel na scénáři tohoto filmu, který je dnes považován za mistrovské dílo francouzské kinematografie. Film s Simone Signoret v hlavní roli vypráví tragický příběh lásky odehrávající se v pařížském podsvětí na přelomu 19. a 20. století. Snímek, který byl zpočátku komerčně neúspěšný, získal později uznání kritiky a dnes je považován za klasiku francouzského filmu. Osobní život a odkaz Jacques Companéez měl dvě dcery. Starší Irène Companéez byla kontraaltistka, která nahrávala s Marií Callas a byla provdána za italského barytonistu Dina Dondiho. Jeho mladší dcera Nina Companéez se také stala scenáristkou. Jacques Companéez zemřel 13. září 1956 v Paříži ve věku 50 let. Zanechal po sobě významný odkaz v podobě desítek scénářů, které pomohly formovat francouzskou kinematografii v klíčovém období jejího vývoje. Jeho práce se vyznačovala citlivým přístupem k adaptacím literárních děl a schopností vytvářet komplexní postavy v rámci různých žánrů od dramatu po thriller.