Emilio Buale

Emilio Buale Coka, narozen 26. listopadu 1972 v Rovníkové Guineji, je španělský herec guinejského původu. Pochází z etnické skupiny Bubi a do Španělska se přestěhoval se svými rodiči a sourozenci, když mu bylo šest let. Nečekaný vstup do filmového světa Emilio Buale původně nestudoval herectví, ale stavební inženýrství, a zároveň pracoval jako hasič. Jeho herecká kariéra začala zcela nečekaně v roce 1995, kdy ho v madridském metru objevil castingový režisér Paco Pino. Ten hledal černošského herce pro hlavní roli ve filmu Bwana (1996) režiséra Imanola Uribeho. Buale nabídku přijal a o dva týdny později odjel do Almeríe, kde natočil svůj herecký debut po boku známých španělských herců Andrése Pajarese a Maríi Barranco. V tomto filmu ztvárnil postavu Ombasiho, za což si vysloužil uznání kritiky, která ocenila jeho intenzivní a důstojný výkon. Významné filmové role Mezinárodní uznání získal Emilio Buale především díky roli Baharata ve vědeckofantastickém hororu The Platform (2019) režiséra Galdera Gaztelu-Urrutii. Tento dystopický thriller, který měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu, kde získal Cenu diváků v sekci Midnight Madness, se stal celosvětovým hitem díky distribuci na Netflixu. Film vypráví příběh vězňů v industriální věži, kde jídlo sestupuje na platformě z vyšších pater na nižší, což vede ke konfliktům mezi obyvateli různých pater. Mezi další významné filmy v jeho filmografii patří [REC] 4: Apocalypse (2014), kde ztvárnil postavu Jesu. Tento horor, režírovaný Jaumem Balagueróem, je posledním dílem úspěšné španělské hororové série a přímo navazuje na druhý díl. V roce 2015 se objevil ve filmu Palm Trees in the Snow (Palmeras en la nieve), historickém romantickém dramatu režiséra Fernanda Gonzáleze Moliny, kde hrál menší roli vojenského důstojníka. V roce 2020 se Buale představil ve filmu Adú režiséra Salvadora Calva, kde ztvárnil postavu Tatu, politického uprchlíka z Konga, který tragicky umírá při pokusu překonat hraniční plot do španělské enklávy Melilla. Film se zabývá tématem uprchlické krize a vypráví tři propojené příběhy spojené s africkým kontinentem. Divadelní a televizní tvorba Kromě filmové kariéry se Emilio Buale věnuje také divadlu a televizi. Byl členem Španělské společnosti klasického divadla (Spanish Company of Classic Theatre) a účinkoval v mnoha divadelních inscenacích, včetně her "La entretenida" a "Amar después de la muerte". V televizní tvorbě se objevil v seriálech jako Arrayán (2001), Código fuego (2003) a Hospital Central (2005), kde často využil své zkušenosti z profese hasiče, kterou stále aktivně vykonává v Madridu. Osobní život a jazykové dovednosti Emilio Buale je polyglot, plynně hovoří španělsky, anglicky, francouzsky a jazykem bube. Zajímavostí je, že i přes svou úspěšnou hereckou kariéru nadále pracuje jako hasič v Madridu. Tuto profesi dokonce několikrát ztvárnil i ve svých hereckých rolích, například v seriálech Código fuego (2003), Semen, una historia de amor (2005) a v jedné epizodě třetí sezóny seriálu La que se avecina (2007).