Lucas Belvaux, narozen 14. listopadu 1961 v Namuru v Belgii, je belgický herec, scenárista a filmový režisér.
Počátky herecké kariéry
V roce 1979 ve svých osmnácti letech opustil rodné Belgii a odjel do Paříže, kde se chtěl stát hercem. Jeho herecký debut přišel v roce 1981, kdy získal hlavní roli ve filmu Allons z'enfants režiséra Yvese Boisseta, kde ztvárnil mladého rebela, který je nucen stát se vojákem. Tento film, ve kterém hrál po boku Jeana Carmeta, odstartoval jeho hereckou kariéru.
Spolupráce s významnými režiséry
V 80. letech se Lucas Belvaux prosadil jako talentovaný herec a spolupracoval s řadou významných evropských režisérů. V roce 1982 se objevil ve filmu La Mort de Mario Ricci režiséra Clauda Goretty a v La Truite Josepha Loseyho. Významná byla jeho spolupráce s Claudem Chabrolem, pro kterého hrál v roce 1985 ve filmu Poulet au vinaigre, kde ztvárnil manipulativního listonoše, a později v adaptaci Madame Bovary (1991). Za svůj výkon v Poulet au vinaigre byl nominován na Césara v kategorii nejlepší mužský herecký objev. V roce 1985 také účinkoval v Hurlevent Jacquesa Rivetta a následně v debutovém filmu Oliviera Assayase Désordre (1986), kde hrál romantického milovníka rocku.
Přechod k režii
Na počátku 90. let se Belvaux začal věnovat také režii. Jeho režijním debutem byl film Parfois trop d'amour (1992), ale větší pozornost získal až svým druhým filmem Pour rire! (1996), kde obsadil Jeana-Pierra Léauda a Ornellu Muti. Tento film mu přinesl uznání kritiky i zájem publika.
Trilogie - vrchol režijní kariéry
Skutečný průlom v jeho režijní kariéře přišel v roce 2002, kdy vytvořil ambiciózní projekt známý jako Trilogie. Tento unikátní filmový experiment se skládal ze tří filmů s propojenými příběhy a postavami, přičemž každý byl natočen v jiném žánru: Cavale (thriller), Un couple épatant (komedie) a Après la vie (melodrama). Hlavní postavy jednoho filmu se stávaly vedlejšími postavami v ostatních dvou filmech. Za tuto trilogii získal v roce 2003 prestižní cenu Louise Delluca a cenu André Cavense.
Další režijní projekty
Po úspěchu Trilogie pokračoval Belvaux v režijní práci. V roce 2006 natočil film La Raison du plus faible, sociální thriller inspirovaný skutečnou událostí, který byl uveden v soutěžní sekci na 59. filmovém festivalu v Cannes. Následovaly filmy Rapt (2009), volně inspirovaný únosem barona Empaina, a 38 témoins (2012, anglicky One Night), který získal cenu Magritte za nejlepší scénář. V roce 2014 natočil romantickou komedii Pas son genre s Emilie Dequenne v hlavní roli a v roce 2017 politické drama Chez nous.
Herecká kariéra po roce 2000
I když se Belvaux soustředil na režii, nepřestal hrát. Objevil se ve filmu Joyeux Noël (2005) režiséra Christiana Cariona, kde ztvárnil postavu Gueusselina, v Demain on déménage (2004) Chantal Akermanové a v Pars vite et reviens tard (2006) Régise Wargniera. Často hrál i ve svých vlastních filmech, například v La Raison du plus faible (2006), kde ztvárnil postavu Marca.
Umělecký přístup
Lucas Belvaux je známý svým zájmem o sociální témata a schopností pracovat v různých filmových žánrech. Jeho filmy často zkoumají společenské problémy a mezilidské vztahy. Jako režisér i herec prokázal všestrannost a hluboké porozumění filmovému řemeslu. Je také bratrem režiséra Rémyho Belvauxe, který natočil kultovní film C'est arrivé près de chez vous.