Leo Pescarolo

Leo Pescarolo se narodil v roce 1935 v Janově a byl italským filmovým producentem. Syn herečky Very Vergani vstoupil do filmového průmyslu ve věku 22 let, nejprve jako asistent režiséra Gianniho Francioliniho a Maria Cameriniho, později se stal producentem. Zemřel 24. května 2006 v Rabatu v Maroku. Spolupráce s významnými režiséry Leo Pescarolo produkoval mnoho filmů Liliany Cavani, Giuliana Montaldo a téměř všechna díla Francescy Archibugi, stejně jako filmy Federica Felliniho, Francesca Rosiho a Larse von Triera. Mezi jeho nejvýznamnější projekty patřil Felliniho Orchestra Rehearsal a byl spoluprodukcentem von Trierova Dogville. Byl známý jako producent, který "objevoval" řadu režisérů, jako například Lilianu Cavani a Francescu Archibugi, se kterými spolupracoval na několika snímcích. Oceněné filmy V roce 1994 získal Leo Pescarolo cenu Nastro d'Argento za nejlepšího producenta za Archibugino The Great Pumpkin a v roce 1997 vyhrál David di Donatello ve stejné kategorii za The Truce. Film The Truce, který produkoval společně s Guidem DeLaurentiisem, získal v roce 1997 ceny David di Donatello za nejlepší film, nejlepšího režiséra a nejlepšího producenta. The Truce režíroval Francesco Rosi podle memoárů Prima Leviho a pojednával o Leviho zkušenostech při návratu do Itálie v roce 1945 po osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Mezinárodní koprodukce Leo Pescarolo byl známý jako odvážný producent, který podporoval kvalitní artové filmy a mezinárodní koprodukce. V Itálii byl jedním z prvních producentů, kteří podporovali anglicky mluvené mezinárodní koprodukce. Jeho filmografie zahrnovala široké spektrum od Marco Bellocchiova Devil in the Flesh přes Raoul Ruizovo Time Regained, Louis Malleho Milou en Mai až po Dancer in the Dark. Produkoval také Giuliano Montaldovo Time to Kill s Nicolasem Cagem. Další aktivity a odkaz Kromě produkce 33 filmů byl Leo Pescarolo také známý jako bonvivant a gurmán. Po mnoho let psal kulinářskou rubriku v deníku La Repubblica. Před dvěma lety před svou smrtí, rozčarován dlouhotrvající finanční krizí, která zasáhla italský filmový průmysl, se přestěhoval do Rabatu v Maroku, kde otevřel populární restauraci. Gaetano Blandini, šéf filmového oddělení italské vlády, o něm řekl: "Byl to kultivovaný a vášnivý producent, který miloval dobrou kuchyni a cestování. Muž, jehož vkus nikdy nebyl banální, a mistr koprodukcí".