69%
Poslední růže od Casanovy
- Romantický
- Komedie
Ivan Foustka, 7. dubna 1928, Praha – 2. února 1994, Praha, český herec, spisovatel a novinář.
Ivan Foustka vystudoval reálné gymnázium v Praze-Dejvicích, po němž se vydal na dráhu herce. V letech 1949–50 působil jako herec v Teplicích. Jeho herecká kariéra však nebyla příliš rozsáhlá a brzy se začal věnovat především novinářské profesi. Od roku 1964 pracoval jako novinář, zpočátku v nakladatelství Mladá fronta, pak v časopise Československá televize, který vyměnil na dlouhá léta (do roku 1988, do svých 60 let) za práci v týdeníku Československý rozhlas. Pro rozhlas pracoval i v důchodu externě.
Z filmové tvorby Ivana Foustky je nejvýznamnější jeho vedlejší role ve filmu Poslední růže od Casanovy z roku 1966, režírovaném Václavem Krškou. Mimo svou profesní novinářskou dráhu se věnoval i divadlu. V letech 1949–1950 hrál v Teplicích a je známá jeho vedlejší role ve zfilmované inscenaci Poslední růže od Casanovy v roce 1966. V tomto romantickém příběhu, který se odehrává na duchcovském zámku, kde dožíval slavný svůdce Giacomo Casanova, ztvárnil Ivan Foustka roli hodnostáře. V obsazení filmu je uveden jako "Ivan Foustka - hodnostář". Hlavní role v tomto snímku ztvárnili Felix le Breux jako Casanova a Milena Dvorská jako Valérie.
Ačkoliv je jeho jméno spojováno s filmem Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967), je třeba upřesnit, že v tomto případě jde o shodu jmen. Postavu účetního Foustky v této populární špionážní parodii režiséra Václava Vorlíčka ztvárnil Jiří Sovák, nikoliv Ivan Foustka. Do všeobecného zmatku je vyslán jako agent i účetní Foustka (Jiří Sovák). Ten se díky své neobratnosti dostane do centra dění a přežije vzájemné vybíjení agentů. Přitom mimochodem zasahuje do bojů a dostane se na dosah hledané slánce. Nakonec díky svému psíkovi slánku získá a omylem zničí agenta W4C jeho vlastní bombou.
Kromě herectví se Ivan Foustka věnoval také literární tvorbě. Za svůj život napsal celkem 8 knih, z toho tři knihy jsou řazeny do žánru sci-fi. Začal ovšem napřed povídkami, prvotinou byla roku 1948 v Národním osvobození vydaná povídka Pokus profesora Fiorsena. Povídky psal až do sklonku svého života a na některých se podílela i Jana Matoušková. Jeho literární dílo zahrnuje například krimiromán A tam je konec světa... (1981) či historickou prózu Balada o posledním Falkenštejnovi (1994). Publikoval devět knih, např. krimiromán A tam je konec světa… (1981) či historickou prózu Balada o posledním Falkenštejnovi (1994), kromě toho také tři SF.
