Laura Želenská

Laura Želenská (26. října 1895, Plzeň – 10. února 1969, Praha) byla česká herečka pocházející z významné umělecké rodiny. Narodila se jako dcera herce Národního divadla Karla Želenského (1865–1935) a její mladší bratr Drahoš Želenský (1896–1959) se později stal rovněž hercem a režisérem, dokonce i ředitelem Národního divadla. Divadelní začátky Laura Želenská se vydala na hereckou dráhu pod vlivem rodinné tradice. První významné jevištní zkušenosti získala v žižkovském Lidovém divadle Deklarace (1916–1922), kde jí pomáhal její otec. V začátcích ji pomáhal otec, u kterého získala první velké jevištní zkušenosti v žižkovském Lidovém divadle Deklarace (1916 – 1922). V letech 1921–1922 hostovala také v Národním divadle, kde účinkovala v inscenacích Divoká kachna a Čekanky. V letech 1921 – 1922 hostovala též (podobně jako bratr) u otce v Národním divadle („Divoká kachna", „Čekanky"). Následně působila u otcovy kočovné společnosti (1922–1925) a poté prošla několika pražskými scénami včetně divadel Uranie, Akropolis a Tylova divadla v Nuslích (1925–1935). Později hrála u otcovy kočovné společnosti (1922 – 1925) a v letech 1925 – 1935 prošla pražskými scénami Uranie, Akropolisu i Tylova divadla v Nuslích. Filmová kariéra Do české kinematografie vstoupila Laura Želenská společně s otcem a bratrem v roce 1920. Do české kinematografie vstoupila společně s otcem a bratrem. V kriminálním dramatu Šílený lékař (1920), které režíroval její bratr Drahoš Želenský, ztvárnila roli bankovní úřednice Maud Simpsonové. V bratrem režírovaném filmu ŠÍLENÝ LÉKAŘ (1920) byla Želenská bankovní úřednicí Maud Simpsonovou (otec zde byl šíleným lékařem Dr. Johnem Smithem a bratr nezaměstnaným mladíkem Fredem Osbornem). Podle dochovaných informací se jednalo o příběh, ve kterém mladá úřednice ztratí peněžní dopis, který najde a odevzdá jí nezaměstnaný mladík. Mladá úřednice ztratí peněžní dopis. Dopis najde a úřednici odevzdá mladý nezaměstnaný muž, do kterého se dívka zamiluje. Ten později nastoupí do ordinace šíleného lékaře, který provádí nebezpečné pokusy na lidech. Nezaměstnaný mladík nastoupí na inzerát do ordinace lékaře, který dokončil čtvrtou vivisekci. Mladý muž netuší, že se má stát dalším objektem pokusů. Na rozdíl od ostatních členů rodiny Laura Želenská u filmu ještě nějakou dobu zůstala a vytvořila další tři role v němých filmech. Na rozdíl od ostatních, Laura u filmu ještě chvíli zůstala, a v dalších třech němých snímcích sehrála další titulní dívčí kreace Marty v nedochovaných DĚTECH OSUDU (1921) Josefa Rovenského, Mařenky Krušinové v Kmínkově němém zfilmování opery Bedřicha Smetany PRODANÁ NEVĚSTA (1922) a dívky v dnes již nedochovaných KŘIŽOVATKÁCH / NA KŘIŽOVATKÁCH ŽIVOTA (1922) Ferdinanda Fialy. Ztvárnila titulní roli Marty v dnes již nedochovaném filmu Děti osudu (1921) režiséra Josefa Rovenského. V roce 1922 si zahrála Mařenku Krušinovou v němém zpracování Smetanovy opery Prodaná nevěsta, které režíroval Rudolf Kmínek. Ve stejném roce se objevila také jako dívka v nedochovaném filmu Křižovatky (též uváděném jako Na křižovatkách života) režiséra Ferdinanda Fialy. Pozdější kariéra V roce 1935 odešla Laura Želenská za svým bratrem na Slovensko, kde se stala členkou košického Východoslovenského národního divadla, kde působila až do roku 1947. Odešla za bratrem na Slovensko a stala se členkou košického Východoslovenského národního divadla (1935 – 1947). Během okupace účinkovala také v pražském Divadle práce (1943–1945). Během okupace tvořila též v pražském Divadle práce (1943 – 1945). Po definitivním návratu do Prahy byla zakládající členkou Divadla města Žižkova, které krátce působilo v paláci Akropolis (1947–1948). Po definitivním návratu do Prahy byla zakládající členkou v paláci Akropolis krátce působícího Divadla města Žižkova (1947 – 1948). Když divadlo zaniklo kvůli špatné návštěvnosti, působila ještě krátce v kolínském Městském oblastním divadle (1948–1950). Když divadlo zaniklo kvůli špatné návštěvnosti, Laura Želenská se ještě na krátkou dobu mohla uplatnit na scéně v kolínském Městském oblastním divadle (1948 – 1950). Zde svou divadelní dráhu ukončila, byla penzionována a odešla do ústraní ke své rodině. A zde nakonec tato herečka divadelní dráhu ukončila, byla penzionována a odešla do ústraní k rodině. Osobní život Laura Želenská byla provdána jako Laura Třešňáková za herce, režiséra a divadelního ředitele Karla Třešňáka (1896–1955). Sama Laura Želenská byla provdána jako Laura Třešňáková za herce, režiséra a ředitele Karla Třešňáka (1896 – 1955). Pocházela z rozvětvené herecké rodiny, která významně ovlivnila české divadlo a film. Její bratr Drahoš Želenský měl dvě manželství – s operetní subretou Hanou Zieglerovou a později s herečkou Miladou Frýdovou-Želenskou. Byl manželem operetní subrety Hany Zieglerové a poté herečky Milady Frýdové – Želenské (1897 až 1974). Laura Želenská zemřela 10. února 1969 v Praze ve věku nedožitých 74 let, devatenáct let po svém definitivním odchodu z aktivní herecké činnosti. Laura Želenská zemřela v tragické době 10. února 1969 v Praze ve věku vysokých nedožitých čtyřiasedmdesáti let. Zemřela devatenáct let po svém definitivním odchodu z aktivní herecké činnosti a deset let po své úplně poslední filmové úloze.