Alois Charvát

Alois Charvát (31. prosince 1857, Příbram, Rakouské císařství – 4. ledna 1933, Praha, Československo) byl český divadelní a filmový herec, zpěvák, divadelní režisér a autor memoárů. Divadelní kariéra Alois Charvát vyrůstal od dětství v Praze, kde ho k herectví přivedly různé produkce okrajových šantánů, kabaretů a arén. Po vyučení a získání ochotnických zkušeností (od roku 1876) nastoupil k divadelním kočovným společnostem. Postupně působil u ředitelů Karla Postla (1879–1880), Vendelína Budila (1887, 1888–1892), Emanuela Rotta (1887–1888), Viléma Jelínka (1888), Tomáše Kratochvíla (1888), Ladislava Chmelenského (1892–1893) a Jana Pištěka (1892–1897), kde hrál v Aréně, Národním domě na Vinohradech, žižkovské Bezovce a v Brně. Následně byl angažován ve smíchovské Aréně – Švandově divadle (1897–1907) a v Divadle na Vinohradech (1907–1919). Svou divadelní kariéru zakončil v Pištěkově divadle (později přejmenovaném na Vinohradskou zpěvohru), kde působil až do odchodu do penze (1919–1922), přičemž od ledna do června 1920 zastával i funkci ředitele. Rozhlasová tvorba Charvát byl znám také z účinkování na různých večerech, koncertech, zájezdech a vystoupeních v rozhlase. Byl autorem prvního dílu rozhlasového seriálu Staropražský večer, natočeného roku 1926 hercem Jaroslavem Hurtem. Společně s Hurtem, režisérem a hercem Národního divadla, vytvářeli postavy pana důchodního a pana berního v seriálu scének Potulky po staré Praze. Filmová kariéra Po první světové válce se Alois Charvát stal vynikajícím představitelem menších rolí starších mužů v českém němém filmu. Během své filmové kariéry účinkoval ve třiceti snímcích. Jeho filmový debut přišel v roce 1919, kdy se objevil ve špionážním dramatu Bogra režiséra Václava Binovce, kde hrál po boku Suzanne Marwille a Václava Vydry st. Ve stejném roce si zahrál také ve filmu Sivooký démon. V následujících letech ztvárnil řadu charakteristických postav, jako byl myslivec ve filmu Černí myslivci, děda ve snímku Děvče z Podskalí, hrobník v Paličově dceři (známé také jako Paličova dcera), dřevorubec v Záhadném případu Galginově, Florián Králíček v komedii Jedenácté přikázání či Dr. Smetana v životopisném snímku Josef Kajetán Tyl. Dále se objevil jako účastník průvodu Vltavanů ve filmu Falešná kočička, jako starší pán v Pantátovi Bezouškovi a v trojroli portýra z noční vinárny, Kakonyho a generála-inspektora na přehlídce ve filmu Dobrý voják Švejk. K jeho dalším významným rolím patřil ponocný Adamec v Bludných duších, starý kastelán v Pražském katovi, hostinský Mařánek v Loretánských zvoncích (1929) a starý věštec ve velkofilmu Svatý Václav (1929), který je považován za jeho poslední filmovou roli. Mezi jeho další filmy patří Příběh jednoho dne (1926), kde se objevil v menší roli. Literární činnost V roce 1926 vydal Alois Charvát své herecké memoáry a vzpomínky na zmizelá pražská zákoutí pod názvem Ze staré Prahy (divadelní a jiné vzpomínky). Odkaz Alois Charvát byl ve své době jedním z nejslavnějších pražských komiků, divadelních a filmových herců. Zemřel 4. ledna 1933 v Praze, čtyři dny po svých 75. narozeninách. Je pochován na Olšanských hřbitovech v Praze. Jeho filmové role, ačkoliv často epizodní, představují cenný příspěvek k počátkům české kinematografie v období němého filmu.