Jára Sedláček

Jára Sedláček (9. října 1884 Praha-Nové Město – 26. února 1929 Praha) byl český herec, režisér a autor kabaretních výstupů. Narodil se jako Jaroslav Sedláček v Praze do významné umělecké rodiny. Byl synem herce Aloise Sedláčka, člena pražského Národního divadla, a bratrem herečky Anduly Sedláčkové. Divadelní kariéra Po vzoru členů svého rodinného klanu se i on pustil do hereckého života, k němuž už jako dítě získal potřebné zkušenosti v dětských rolích a od svého otce a sestry. Na rozdíl od otce a sestry zůstal plně věren pražskému prostředí a svoji divadelní dráhu svěřil menším a zábavným nenáročným scénám. S aktivním hraním začal už před 1. světovou válkou. V desátých a dvacátých letech prošel Divadlem Marie Zieglerové, Divadlem na Vinohradech, Deklarací, Komorním divadlem, Uranií, Longenovou Revoluční scénou, Divadlem Komedia, Rokokem a kabaretem U bílé labutě. Hrál především komické role ve Vinohradském divadle a v Divadle Vlasty Buriana, kterému zůstal věren až do své předčasné smrti (1925-1929). Ke konci života se uplatňoval též jako herec a režisér v olomouckém Moravském divadle. Jára Sedláček byl ve své době velmi oblíbeným činoherním (částečně i operetním) vytříbeným komikem, jenž přesně využíval své zděděné neškolené vlohy. Filmová kariéra Ve filmu začínal u společnosti svého švagra Maxe Urbana ASUM, která natočila několik z velké části ztracených filmů před první světovou válkou. Do české kinematografie pronikl už v jejích začátcích, a to díky filmové společnosti ASUM své sestry a švagra, architekta a autora barrandovských ateliérů Maxe Urbana (1882-1959), v jejichž filmech se Sedláček (i se sestrou a otcem) uplatnil v různých rolích. Bohužel řada těchto snímků je nedochovaná (u některých známe jen název a několik málo tvůrců) a neznáme ani jména Sedláčkových úloh. Mezi filmy ASUMu, u kterých jistě víme, že v nich Jára Sedláček účinkoval, patří: ZÁHADNÝ ZLOČIN / SENSAČNÍ PŘÍPAD (1912) Rudolfa Kafky, Hurtův FALEŠNÝ HRÁČ (1912), DÁMA S BARZOJEM (1912) Maxe Urbana, Urbanova ROZVEDENÁ PANÍ (1913), ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA (1913) a také NENÁVISTÍ K LÁSCE (1914). Ani jeden z uvedených titulů se do dnešních dnů nedochoval. Spolu se švagrem se též pokusil poprvé a naposled o filmovou režii komedie (volně inspirovanou divadelní hrou dramatika Williema Shakespeara "Mnoho povyku pro nic") ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA (1913). Po dvanácti letech se na filmová plátna na sklonku života krátce vrátil. Díky svému angažmá v Divadle Vlasty Buriana si s Vlastou Burianem zahrál v komedii Svatopluka Innemanna FALEŠNÁ KOČIČKA ANEB KDYŽ SI ŽENA UMÍNÍ (1926) epizodku přítele bohatého zubaře MUDr. Vernera (Karel Hašler) - pana Chládka. Téhož roku se objevil ve filmu ANIČKO, VRAŤ SE! (1926) v roli Landova přítele. Jeho posledním filmem byla SEXTÁNKA (1927), kde ztvárnil roli lékárníka. Autorská tvorba a odkaz Sedláček se rovněž zapsal do análů českého divadla jako autor různých kabaretních výstupů, vtipů, skečů, komedií a frašek (např. "Burianův zdravý nemocný" 1924 z Rokoka s Vlastou Burianem v titulní úloze ošetřovatele na marodce Wertera), sám nebo ve spolupráci s Čeňkem Šléglem či Janem Richterem. Na jeho počest vydali Čeněk Šlégl a Jaroslav Marvan vzpomínkovou knížku "Za oponou: vzpomínka na Jarouška Sedláčka 'Zlaté dítě'" (1930). Zemřel v únoru 1929 ve věku pouhých čtyřiceti čtyř let a byl pohřben v rodinném hrobě na Vyšehradském hřbitově.