David Nicholls

Do společné postele je přivedla náhoda a nějaká ta láhev, která padla na loučení s vysokou školou. Ale tihle dva cizinci pod jednou peřinou jako by se už odněkud znali a mohli si věřit, neboť s úplně cizím člověkem se do postele jen tak neleze. A když už se tak stane, dělají se tam úplně jiné věci, nežli je zakládání kamarádských vztahů, které navíc nemohou trvat věčně. Věděli, že se budou potkávat a míjet, ale také tušili, že si toho mohou hodně dát. Udělala z něj lepšího člověka a on ji učinil šťastnou. Na víc neměli – co víc si mohli dát!