Žofie Veselá

Žofie Veselá, narozená 31. října 1949 ve Vsetíně, česká herečka. Od dětství toužila stát se herečkou a po maturitě vystudovala DAMU na katedře alternativního a loutkového divadla. Přestože její výška 180 cm nebyla pro hereckou dráhu ideální, dokázala se prosadit nejprve v loutkovém divadle a později i ve filmu. Po studiích začala pracovat ve slavném studiu Jiřího Trnky a od poloviny 70. let se pravidelně objevovala v menších rolích ve filmu. Její filmový debut přišel v roce 1975, kdy ztvárnila roli zavražděné servírky Gity Szabové v kriminálním příběhu Holka na zabití režiséra Juraje Herze. Film vypráví o mladé dívce Anně, která pátrá po své zmizelé kamarádce Gitě v horském hotelu Bobí vrch. Ačkoliv role Gity Szabové nebyla rozsáhlá, byla pro příběh klíčová a odstartovala Veselé filmovou kariéru. Významné filmové role Mezi nejvýznamnější role Žofie Veselé patří Helena v psychologickém dramatu Den pro mou lásku (1976), opět pod režijním vedením Juraje Herze. Film vypráví příběh mladých manželů, kteří se vyrovnávají s tragickou ztrátou dcerky. Veselá zde ztvárnila jednu z vedlejších, ale důležitých postav v příběhu, který získal několik ocenění na mezinárodních filmových festivalech. V roce 1977 si zahrála kosmetičku Vlastu v populární komedii Což takhle dát si špenát režiséra Václava Vorlíčka. Tato bláznivá komedie o přístroji na omlazování, který má nečekané vedlejší účinky při konzumaci špenátu, patří mezi oblíbené české komedie 70. let. Veselá zde byla součástí hvězdného hereckého obsazení, které zahrnovalo osobnosti jako Vladimír Menšík, Jiří Sovák a Iva Janžurová. Další významnou rolí byla prostitutka Lili ve filmu Lásky mezi kapkami deště (1979) režiséra Karla Kachyni. Tento romantický příběh odehrávající se na pražském Žižkově ve 30. letech 20. století byl dokonce nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Zajímavostí je, že postavu Lili v postsynchronech namluvila Libuše Švormová. Závěr kariéry V televizi pracovala Žofie Veselá jen minimálně. Za připomenutí stojí televizní inscenace Namátková kontrola (1975) a Vdovcovy intimní večery (1978). Naposledy se před kamerou objevila v roce 1986, kdy si zahrála drbnu Baďurovou ve filmu Mladé víno, závěrečném dílu populární trilogie režiséra Václava Vorlíčka o jihomoravské vesnici Pálavice. Tato komedie s ideologickým podtextem byla natočena v přímé návaznosti na předchozí úspěšné filmy Bouřlivé víno a Zralé víno. Žofie Veselá byla známá také pod jmény Žofie Kanyzová nebo Žofie Kanyzová-Veselá. Přestože její filmografie čítá jen kolem 16 filmů, dokázala si vybudovat pozici charakterní herečky, která dokázala zaujmout i v menších rolích. Její herecký projev byl civilní a přirozený, což jí umožnilo ztvárnit širokou škálu postav od servírky přes kosmetičku až po prostitutku.