Fritz Lang

Režiséru Kmotra (The Godfather) či Apokalypsy (1979) Francisu Fordu Coppolovi je 84 let a plní si filmařský sen, s nímž podle všeho usíná od počátku 80. let. Už tehdy hovořil o epickém dramatu Megalopolis odehrávajícím se v kulisách nově vystavěného New Yorku, který v budoucnosti podlehl neznámé katastrofě. Coppola, jenž svůj poslední celovečerní projekt uvedl k nevalnému úspěchu před třinácti lety, si musel Megalopolis sám zafinancovat prodejem výnosné vinice. Během loňska film navzdory zvěstem o zákulisním chaosu dokončil a nyní jej hodlá poslat na květnový festival v Cannes, přičemž na Instagramu zveřejnil první oficiální plakát.

Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.

Několik titulů němé éry kinematografie si v cinefilní komunitě vydobylo až nestřídmé renomé. Jde o velkolepé produkce, které posunuly svůj obor a staly se předzvěstí ideálu filmového autorství. Pověst těchto snímků často jen stoupá s tím, že jsou z nějakého důvodu nekompletní či přímo ztracené. Vždyť jaké dílo se dá lépe obdivovat, než takové, které nejde porovnat s našimi očekáváními? Patří sem Metropolis Fritze Langa, von Stroheimova Chamtivost a nyní nejaktuálněji Napoleon Abela Gance. Tento mistrovský kus, existující jako torzo, se díky intenzivní práci archivářů a restaurátorů povedlo uvést alespoň v úctyhodné pět a půl hodiny dlouhé verzi. Ta zdaleka není kompletní, své pověsti však nedělá ostudu.

Naše pravidelná expertní rubrika v pondělní epizodě pořadu POP COOLT powered by Kinobox nahlédla temnotu a svět filmových vrahů. Jak se dá toto téma uchopit a proč vlastně stojí za to jej vykreslovat? Na to se pokusíme odpovědět pomocí výběru tří různorodých snímků.

Málokdo by neznal jméno francouzské herečky a aktivistky za práva zvířat Brigitte Bardot. Od roku 1952 do roku 1973 ztvárnila desítky rolí, velmi často po boku dalších slavných hereckých kolegů a kolegyň. Čtyřikrát se vdala, má jednoho syna, několikrát se pokusila o sebevraždu, byla obviněná z rasismu a prodělala rakovinu prsu. Značnou část svého života zasvětila aktivnímu boji za práva zvířat po celém světě.

Filmové umění je úzce propojené s literárním, hudebním a především tím výtvarným. Filmaři a filmařky již od počátků čerpali inspiraci z výtvarných děl, z nichž lze odkoukat práci se světlem či precizní kompozice. V jakých případech však filmy obrazy explicitně citují?

Každý rok je potřeba napít se z varských filmových pramenů a nasát do nozder trochu historického sirovodíku. Jinými slovy jít na filmy, které vznikly v době, kdy jsme ještě nebyli na světě, a které jsme většinou neviděli na plátně. A pokud viděli, technická kvalita nestála zanic. Letos nám ve 4K digitálním remastru přinesli Pohrdání od Godarda, a tím věru nepohrdneme.

Které sto let staré snímky stojí dodnes za vidění? Rok 1923 napsal řadu příběhů, jež jsou z hlediska vývoje filmu podstatné a pomáhají nám dotvořit obrázek doby vyznačující se poválečným rozkvětem i blížícími se vrcholy němé éry. Nabídnutý soupis filmů tedy můžete brát jako inspiraci k doplnění mezer v dějinách kinematografie – leckterá díla jsou totiž stále velmi poutavá.

Z Kambodže do Berlína a teď i do Česka přichází experimentální artovka Všechno bude v pohodě, která navzdory množství děsivých výjevů a originálního mixu zdánlivě nesourodých prvků nakonec jen proteče mezi prsty. Ale stane se tak způsobem, jenž je v současné nabídce kin rozhodně velmi specifický.

Ridley Scott je nevyzpytatelný režisér. Má na svém kontě několik klasik, jejichž vliv na filmový kánon je těžko měřitelný, ale také řadu těžko pochopitelných přešlapů vedle. Souvisí to jistě s tím, že se nebojí střídat žánry a styly a hledat neustále nové inspirace. Na počest jeho 85. narozenin se podívejme na jeho deset nejdůležitějších filmových zářezů.

Tento týden zemřel ve věku 81 let německý režisér Wolfgang Petersen. Jeho adaptace knihy Nekonečný příběh patří mezi nejdůležitější filmy 80. let a stala se jednou z nejlepších fantasy snímků všech dob. Toto je osobní vzpomínka a interpretace, proč jde o nesmrtelně působivé dílo.

Lidé s poruchou osobnosti, jimž se v lékařských kruzích dříve říkávalo psychopati, tvoří dle průzkumů přibližně jedno procento populace. Projevy jejich mentální či emocionální odchylky mohou být různé. Následující filmové postavy odpovídají těm nejrealističtějším popisům.

Jurský svět: Nadvláda vstupuje do kin a spolu s ním další velkolepá triková exhibice. Které jednotlivé milníky musela kinematografie překročit, aby se sem distala? Podívejme se spolu na patnáct filmů, které se od dvouvteřinového záběru na rodinu kameramana dopracovaly až k tvorbě celých světů pouhou silou fantazie.

Casablanca, Sunset Boulevard či Amadeus. Výpis slavných a vlivných hollywoodských titulů, které natočili režiséři a režisérky z neanglicky hovořících zemí, by byl vyčerpávající. Za více než 120 let existence kinematografie si do Hollywoodu přijela plnit své sny spousta evropských nebo asijských umělců, a jelikož si dnes připomínáme čtvrté výročí úmrtí Miloše Formana, nastává vhodná doba se za těmito režisérskými osobnostmi krátce ohlédnout. Málokdo si ostatně uvědomuje, jak výraznou stopu zahraniční tvůrci v USA zanechávají a kdo všechno se mezi ně řadí.

Do českých kin konečně vstoupila největší sci-fi letošního roku, netrpělivě očekávaná Duna. Po kontroverzní verzi Davida Lynche z roku 1984 jde o druhé velkofilmové ztvárnění stejnojmenné kultovní literární ságy z pera Franka Herberta. Připravili jsme proto pro vás přehled dvaceti výjimečných filmových děl, které také vznikly na základě uznávaných povídek či románů.