Franciszek Maksymilian Pieczka (18. ledna 1928, Godów, Horní Slezsko, Polsko – 23. září 2022, Varšava, Polsko) byl polský divadelní a filmový herec, jeden z nejvýznamnějších představitelů polské kinematografie druhé poloviny 20. století. Počátky kariéry Pieczka se narodil v hornické rodině v malé slezské vesnici Godów. Než začal studovat herectví na Státní vysoké divadelní škole Aleksandra Zelwerowicze ve Varšavě, byl studentem Polytechniky v Gliwicích. Herecké vzdělání dokončil v roce 1954 a ve stejném roce debutoval ve filmu Andrzeje Wajdy "Pokolenie" (Generace). Jeho divadelní kariéra začala v Dolnoslezském divadle v Jelení Hoře, následně působil ve Starém divadle v Krakově a v Lidovém divadle v Nové Huti. Od roku 1974 byl členem souboru Všeobecného divadla ve Varšavě. Filmová kariéra Franciszek Pieczka vytvořil během své dlouhé kariéry více než 120 filmových a televizních rolí. Mezinárodní uznání získal díky roli v kultovním polském válečném seriálu "Four Tank-Men and a Dog" (Czterej pancerni i pies, 1966-1970), kde ztvárnil postavu Gustlika Jeleně, jednoho z členů posádky tanku "Rudy". Tento seriál se stal fenoménem nejen v Polsku, ale i v dalších zemích východního bloku. Spolupráce s významnými režiséry K Pieczkově filmografii patří role ve významných dílech polské kinematografie. V roce 1960 se objevil ve filmu "Mother Joan of the Angels" (Matka Joanna od Aniołów) režiséra Jerzyho Kawalerowicze, který získal Zvláštní cenu poroty na festivalu v Cannes. Spolupracoval s Wojciechem Hasem na filmu "The Saragossa Manuscript" (Rękopis znaleziony w Saragossie, 1964) a s Andrzejem Wajdou na filmech "The Wedding" (Wesele, 1972) a "The Promised Land" (Ziemia obiecana, 1975), kde ztvárnil německého továrníka Mullera. Vrchol kariéry Za jeden z vrcholů Pieczkovy filmové kariéry je považována hlavní role ve filmu "The Scar" (Blizna, 1976) režiséra Krzysztofa Kieślowského. V tomto snímku ztvárnil Stefana Bednarze, čestného stranického funkcionáře pověřeného výstavbou chemické továrny v jeho rodném městě navzdory odporu místních obyvatel. Za tento výkon získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon na Polském filmovém festivalu v roce 1976. Pozdní tvorba V 90. letech zaujal Pieczka v titulní roli filmu "Johnnie Waterman" (Jańcio Wodnik, 1993) režiséra Jana Jakuba Kolského, který byl uveden v sekci Un Certain Regard na festivalu v Cannes. V roce 2001 ztvárnil postavu svatého Petra ve velkofilmu "Quo Vadis" Jerzyho Kawalerowicze. Mladší generace diváků ho znala především jako Stacha Japycze z populárního televizního seriálu "The Ranch" (Ranczo). Ocenění a odkaz Za svou uměleckou činnost byl Franciszek Pieczka mnohokrát oceněn. V roce 2015 obdržel Cenu Polské filmové akademie za celoživotní dílo. Byl držitelem nejvyššího polského státního vyznamenání, Řádu bílé orlice, který mu byl udělen v roce 2017 za mimořádný přínos národní kultuře. Pieczka byl také čestným občanem obce Godów. Herecký styl a význam Franciszek Pieczka byl znám svou schopností přinášet postavám hloubku a autenticitu. Jeho charakteristický zjev a výrazný herecký projev z něj učinily jednu z nejrozpoznatelnějších tváří polského filmu. Dokázal přesvědčivě ztvárnit jak dramatické, tak komediální role, a to jak v historických, tak v současných příbězích. Jeho herecké umění významně přispělo k rozvoji polské kinematografie a zajistilo mu trvalé místo mezi nejvýznamnějšími polskými herci všech dob.

Český lev 1994 - hlavní večer (1995)