Obyvatelé tchajwanských rybářských vesnic existují v blízkém kontaktu s přírodou. Pravidelně opouští své domovy a vydávají se dočasně žít na rybářských lodích, kde jsou vydáni napospas rozbouřeným vlnám. Jejich sílu pocítí i Ah Keat, jehož otec se z takové výpravy jednoho dne nevrátí. Co se s ním stalo? Chlapcova rodina mu odmítá odpovědět a víc a víc jej odsunuje do pozadí. Je přeci malý a něčemu takovému nemůže rozumět. Otec mu ale vyprávěl, že jako dítě spatřil v lese magického tapíra – zvíře s tělem vepře, chobotem slona, ušima koně a nohama nosorožce. Možná právě tajemný tvor může Ah Keatovi pomoci záhadu odhalit. Obzvlášť, když o něm kolují legendy, že požírá noční můry.
Ahoj, tapíre! mladého režiséra Kethsvina Chee je unikátní nejen skloubením hraného filmu s animací, ale především citlivým způsobem, jakým vykresluje svět dětského truchlení a touhu po poznání. Nuancovaně spojuje komické situace s dojemnými momenty a divákům zprostředkuje kreativní svět dětské mysli. Stojí někde na pomezí rodinných dramat Hirokazua Koreedy a dobrodružných výprav Rychlých šípů. Ahoj, tapíre! je veskrze jediný snímek svého druhu se schopností okouzlit všechny generace. (Filmasia)
Snímek navíc připomíná, že děti by při truchlení po pozůstalých neměly být odstrčeny stranou, ale mělo by se s nimi o tématu komunikovat (odpovídajícím způsobem podle jejich věku, v knižní podobě se tak děje například touto formou). Děti se totiž často v kritických situacích chovají autentičtěji než dospělí.
Ahoj, tapíre!
Hello! Tapir
