Raps and Chants, Part II

RAPS AND CHANTS se také obejde bez obvyklé kaskády střihů. První část tvoří mužův monolog o vyčerpávajícím LSD tripu (dokonce i obraz je vybledlý), a druhá je portrétem ženy, která s radostí doluje kakofonii z magnetofonu rychlým mačkáním tlačítek. Je to esej o dvojí estetice filmaře: syrovost a údernost zážitku zůstává bez kosmetických úprav, necitová a neinterpretovaná; namísto toho se materiál jeho přenosu, obraz a zvuk, stává polem pro katarzní, nervózní hru, divoký chasidský tanec.