Sedláci z Lohhofu, největšího statku v okolí, jsou široko daleko známí a těší se mezi svými vrstevníky velké vážnosti, v neposlední řadě proto, že nikdy netrpí nedostatkem vody. Když v dobách sucha všude jinde voda vyschla v nicotu, na Lohhofu je vody dostatek a je čerstvá. Ale jednoho velmi suchého léta sucho dorazí i na Lohhof a tentokrát vyschl i zdroj vody. A tak se jeden ze starých sedláků se proutkařskou hůlkou v ruce vesele vydává hledat nový zdroj vody. V jednom okamžiku se proutkařská hůl ohýbá tak silně, že starci málem vypadne z rukou. Všichni sedláci z Lohhofu, přesvědčeni, že poblíž musí být obrovský zdroj vody, ohýbají hřbety, aby našli novou studnu. Kopou dlouho, ale kopou marně: nenacházejí vodu, jen podivný písek, který je nažloutlý, lesklý a na slunci se zlatě třpytí.
Ewige Quell, Der