Hanayome no negoto

Tyto dvě laskavé, a přesto vtipné a nápadité komedie od režiséra filmů Žena od vedle a Já jsou typické jak pro formální experimentování rané japonské zvukové kinematografie, tak pro společenské prostředí, které mělo studio Shochiku tendenci zobrazovat. „Prakticky bez zápletky a působí spíše jako komické scénky než plnohodnotné příběhy,“ píše Arthur Nolletti, Jr., „tyto lehké komedie neboli frašky berou naprosto triviální záležitost (často společensky trapnou situaci) a používají ji jako odrazový můstek pro sled gagů.“ Značná část výjimečnosti filmů pramení z vtipu režie Heinosuke Goša, nápaditého využití nové zvukové technologie a půvabu hereckých výkonů, zejména představitelek hlavních rolí (Kinujo Tanaka v Nevěstě; Hiroko Kawasaki v Ženichovi). Nicméně v obou filmech nachází Gošo prostor pro bystré pozorování postav a prostředí a jemně zkoumá hodnoty a předpoklady předměstské drobné buržoazie.