Diana: The Mourning After

V knize "Diana: Doba po smutku" se Christopher Hitchens snaží odhalit faleš "národního smutku" a nalézt hrstku rozumných hlasů, které se vymezují proti strojené hysterii. Zjistil, že média nejen povzbuzovala, ale i napodobovala davy emotivních "dianofilů" plačících v ulicích. Po Dianině smrti byl v novinách a televizi zaveden tvrdý diktát, který ve velkém prodával obraz světice. Objevilo se podezření, že novináři, stejně jako veřejnost, vnímali smrt jako příležitost k emocionálnímu vyjádření v tisku, jako změnu oproti obvyklému cynismu, k vytáhnutí všech těch bombastických frází, které si šetřili pro velkou událost. Bohužel to vypadalo jen jako předvádění; chvalozpěvy, nářky a slzami nasáklé fráze zněly směšně prázdně.