Film natočil Michel Ocelot, kterému je 75 let, a obávám se, že mu poněkud ujel vlak a že nadále "zůstává svým" bez ohledu na to, co se dnes pro děti ve světě natáčí. A ty děti jsou opravdu nejdůležitější, protože dospělého diváka na tenhle film dostanete velmi těžko, neboť mu nemá co nabídnout.
Je to akési defilé velikánov, ktoré na svojej ceste príbehom stretáva Dilili (rovnako divák) a má tak možnosť aspoň nachvíľku s nimi stráviť čas (sledovať Claude Moneta ako maľuje obraz, zafilozofovať si s Marcelom Proustom, nahliadnuť do náčrtov Toulouse – Lautreca, či započúvať sa do Gnossienne No. 1, ktoré pre Vás v bare hrá sám Erik Satie...)
