Jana Květoňová
7 015 bodů •
7
Je to velmi zvláštní psychologický film, ale má svou hodnotu a hlavní představitelka Assunty Valeria Solarino je pěkná žena, která dobře hraje. Ovšem temperament Italů je tak výrazný, že přečíst vždy všechny titulky byl docela problém. Film plyne v rytmu valčíku, začíná v hotelu a v hotelu také končí. Mnoho liských příběhů, mnoho pravd, smutku, radosti i zklamání, tohle všechno se zde prolíná naprosto přirozené, z jedněch dveří do druhých. Nechybí tu žádné téma: fotbal, korupce, politika, láska, touha, beznaděj, tohle vše ja tady zastoupeno naprosto věrohodně a přirozeně. Tento film režiséra Salvatora Mairy s příjemnou hudbou Nicoly Campograndeho a kamerou Maurizia Calvesiho z roku 2007 byl poprvé představen na 64. Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, kde po právu získal Zvláštní uznání Národního syndikátu filmových novinářů, a i jinde ve světě si vysloužil uznání za umělecký přínos. Celý film by se dal označit za vizuální tanec, i když je rovněž pár věcí, které by se mu daly vyčíst a proslov protřelého fotbalového bafuňáře byl dost náročný na pochopení.
