Jáson a Argonauti

Výroba pokračování se stává standardem i v případě sebeméně úspěšných titulů, avšak se silným a odlišným konceptem mohou mít sequely nepopiratelné kouzlo. U sérií aplikujících polonávazné vyprávění, kdy každá další část rozvíjí kompletně jiný příběh a klade před hrdiny nové cíle, se nezřídka jede podle rovnice „čím větší, tím lepší“. Tvůrci však čas od času vsadí na moment překvapení a na etablovanou látku naváží stylem, který zcela převrací žánrovou polohu a někdy i explicitně komentuje charakter předchozích dílů. To se týká i následujících deseti filmů, jež pokračovaly v konkrétně škatulkovaném příběhu velmi neotřele – ať už v ryze pozitivním, nebo spíš záporném smyslu.

V českých kinech od čtvrtka loví dinosaury Adam Driver ve sci-fi 65, která z upoutávek vypadá jako akčnější verze Planety opic. Prehistoričtí tvorové jsou pro filmaře vděčným námětem a jejich zpodobnění často odráželo vývoj a možnosti speciálních efektů. K dinosaurům chová mnoho lidí bázeň a zejména jejich zasazení do současnosti skýtá příběhové možnosti, jež zdaleka nekončí u Jurského parku.

Brendan Fraser vyhrál za svůj comeback v dramatu Velryba Oscara a zároveň si zvládl získat srdce milionů lidí, kteří mu vítězství přáli a drželi palce. Někdejší hvězda Mumie si prošla velmi složitým obdobím. Sympatického Američana už všichni odepsali, nyní se však zdá, že to nejlepší má možná ještě před sebou. Pro webové stránky Akademie, jež udílí Oscary, Fraser vyjmenoval deset svých nejsilnějších filmových zážitků. Podívejme se, co si ho získalo.

Hororová fantaskní komedie Armáda temnot slaví 30. výročí od premiéry. Závěrečná část původní trilogie Sama Raimiho Lesní duch uvrhla hrdinu Ashe v podání Bruce Campbella do středověku, kde se musel potýkat především s vlastní nezodpovědností a arogancí, kvůli nimž se z věčného spánku probrala armáda kostlivců.

Na hororové streamovací platformě Shudder si odbyl premiéru třicet let připravovaný animovaný snímek Šílený bůh, jímž legendární trikař a animátor Phil Tippett dle kritiků stvořil své opus magnum. Odhodláte-li se jeho životní vizi zhlédnout, máte se připravit na pár bezesných nocí a znepokojivou tapiserii pekelných, brutálních i čarokrásných výjevů.

I ty nejepičtější příběhy, odehrávající se v průběhu mnoha desítek let, nemusí končit happy endem. Platí to i pro filmovou adaptaci knihy Edgara Rice Burroughse, s níž Hollywood zápolil celých osmdesát let. Roku 2012 konečně dorazil do kin snímek John Carter: Mezi dvěma světy, který byl obřím kasovním propadákem a na který se dnes můžete podívat od 22:30 hodin na Nově.

Dnes večer se v televizi představí neohrožený polobůh Perseus, jehož slavné dobrodružství filmaři vzkřísili roku 2010, takřka třicet let po uvedení klasiky s Laurencem Olivierem či Maggie Smith. Jak tyto dvě verze vychází ze vzájemného porovnání?

Filmových seznamů vzniká ročně bezpočet. Tenhle má ale svoji váhu. Sestavili ho totiž lidé z organizace VES (Visual Effects Society), která od roku 1997 sdružuje tvůrce filmových (seriálových, reklamních, videoherních atd.) vizuálních efektů.