-
60%
-
70%
-
30%
-
15%
Na hraně odpadu
Již od začátku nám "Muž na hraně" všechno prozradí. Ve filmu nezůstává jediné tajemství a to je špatně. Prví čtvrt hodina ještě vypadá dobře, ale pak jsou najednou všechny karty odhaleny. Jak by pak vypadal poker, kdyby všichni vyložili karty na stůl a až pak se rozhodovali, kolik kdo přihodí a kdo hru vzdá. Na takový poker by se každý vykašlal. Sam Worthington hraje Nicka Cassidyho, který ze svého hotelového pokoje vyleze na římsu a zdá se, že chce skočit. Nečiní tak a vyčkává na policii, aby si mohl objednat specialistku na vyjednávání, Elizabeth Banks, která je prostě příšerná. Jako kdyby vůbec nevěděla, co vlastně hraje. Když se trochu zakecají, divák najednou zjišťuje, skutečně velmi brzy, proč je Nick na střeše. V tu chvíli divák přestává mít o děj zájem, protože je mu vše řečeno. Z poměrně dobrého thrilleru se pak stává obyčejný heist film - jednoduše film o loupeži, který nezachrání ani hláškující Jamie Bell a jeho sexy kolegyně. -
70%
-
75%
Nevím, jestli je touha po krvi daná genetikou nebo jen znuděností, ale v dnešní digitalizované době se na ní živí spousty lidí. Nemluvím jen o bulvárních novinářích, ale kolik brutálních videí ukazujících popravy nevinných lidí by nevzniklo, kdyby se na ně nikdo nedíval. Bohužel mají tyto nechutnosti dostatečně velkou sledovanost na to, aby jejich autory inspirovala v jejich pokračování. A na stejném proncipu je založena zápletka tohoto filmu. Lidé si klidně nechají ukrást židli pod zadkem jenom proto, aby viděli, jak se chlápek rozmázne o chodník. A pokud by nikdo ani nezvednul zrak, počet exhibicionistů na rampách by se snížil k nule. Tento náš povahový rys bylo to jediné, co mě na filmu štvalo. Nicméně ubráním procent bych autorům jen křivdil. Zajímavý nápad zpracovaný tím nejúspornějším způsobem - aby to netrvalo 3 hodiny - vždy dokážu ocenit. Průzračné charakteristiky postav, žádné velké logické chyby, přiměřená stopáž, to je koktejl zaručující spokojenost. A to i když to nedopadlo přesně tak, jak bych si přál.
-
60%
-
55%
Hned na začátku filmu najdete nespočet logických chyb a klišé. Už jen onen útěk z hřbitova za pomocí vlaku je v přiručce “filmových útěků” na první stránce. Nick dále například zahladí své otisky v celém apartmánu, ale minutu na to si bez rukavic suveréně otevírá okno. ‘Muže na řimse’ do třiceti vteřin zpozorují kolemdoucí (schválně, kolikrát za den se jen tak z ulice kouknete na střechu domu). Hlouposti jako rozbití okno pouhým loktem nebo skutečnost, že si na vloupačku vezmete náušnice o průměru menší pizzy bych ještě toleroval, ale když se jich v jednom filmu sejde tolik, je to katastrofa.
-
90%