„Nikdy jsem vám nerozuměl. Ani tobě, ani tvé matce,“ kroutí velkostatkář hlavou nad nečitelnými citovými pochody své dcery Evy. Ta se v podání okouzlující Hedy Kiesler (později Lamarr) stala sexuální ikonou 30. let a československé kinematografii přinesla obrovskou publicitu. Mravokárci měli se snímkem řadu problémů, tomu však na popularitě neubralo – spíše naopak.
Nový snímek Tomasze Wińského Hranice lásky doprovázený manifestem Nová česká intimita zavdává příležitost k rozproudění diskuse o filmovém zobrazování intimity a erotiky. Ty jsou v české kinematografii přítomné již od první republiky, místo citlivého vykreslení lidské blízkosti či vyvolání vzrušení však často vzbuzují spíš výsměch, nechuť a pohoršení.
Pět novinek a jedna restaurovaná klasika se hlásí o váš divácký zájem. Zaboduje československá vztahová romantická komedie Příliš osobní známost? Získá si pozornost třeskutá karikatura Adolfa Hitlera Králíček Jojo? A co dokument Pěkně tučná sebeláska?
76. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách v sobotu večer vyhlásil držitele cen. Ocenil současné trendy (komiks na vzestupu) i filmaře "staré školy" (nový film Romana Polanského). Zkrátka neodešli ani čeští filmaři.
Extase od Gustava Machatého, která se bude opět promítat v Benátkách po 85 letech na festivalu, není podle vás nejlepší českým erotickým filmem. Jaké je tedy pořadí? Na prvním místě najdete klasiku od Karla Kachyni o mladém architektovi, který v objektivu našel krásu i odvahu k rozhodnutí udělat odvážnější snímky i s Ivanou Chýlkovou. Možná tím nejznámějším je přece jen ve světě Erotikon a Extase od Gustava Machatého.
Tuzemský ikonický příspěvek do kinematografické historie a slavných žánrových pionýrů se po dlouhých 85 letech vrací na místo činu, do italských Benátek. Erotická romance Gustava Machatého Extase (1932) se ve své digitálně zrestaurované verzi představí v předvečer zahájení slavného filmového festivalu, 27. srpna 2019.
U zrodu a rozvoje československé kinematografie nestály jen věhlasné pražské ateliéry Barrandov, ale též ateliéry situované na východ naší země, do Zlína. Vznikly dříve než Havlův "zázrak" a u jejich zrodu stál Tomáš Baťa, který využíval filmovou techniku pro reklamní účely již ve 20. letech minulého století.
Publikace Gustav Machatý s podtitulem Touha dělat film byla vydána letos v srpnu a stala se prvním zástupcem edice Filmová knihovna brněnského nakladatelství Host. Vychází z dlouholetého výzkumu (finančně podpořeného Grantovou agenturou ČR) filmového historika a zaměstnance Národního filmového archivu Jiřího Horníčka.
Snímky Erotikon a Extase patří mezi nejvýraznější a nejslavnější československé filmy vůbec a jejich tvůrce, Gustav Machatý, se stal jednou z prvních mezinárodních hvězd, které český film světu dal. Jako u mnoha podobných celebrit i Machatý však byl zároveň obětí svého úspěchu, proměnlivé geopolitické situace a hned několika paradigmatických změn filmového média.
Praha – Nově a originálně přibližuje filmového režiséra Gustava Machatého první v tuzemsku vydaná monografie s názvem Touha dělat film. Vychází ke stodesátému výročí narození.
