Pod nadvládou zla

Vymítač ďábla (The Exorcist), který měl v amerických kinech premiéru přesně před padesáti lety, není obyčejným filmovým hororem. Po Love Story (1970) a Kmotrovi (1972) byl dalším kasovním fenoménem dekády, kdy Hollywood přecházel od konzervativní studiové tvorby k modernějšímu apelu v podobě umělečtějších a tematicky často kontroverzních blockbusterů. Natáčení filmu o dvanáctileté Regan (Linda Blair), již posedne démon Pazuzu, bylo dle některých pamětníků prokleté, přičemž lidé v davech chodili na snímek slibující nepřístupné spojení temných aspektů náboženství se sexuálním podtónem. Legendární horor Williama Friedkina ovšem podává také zprávu o naději, lidské dobrotě a o božím zásahu v době Vánoc.

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, pravil už před dvěma a půl tisícem let Hérakleitos. Přesto se zdá, že franšíza Vymítač ďábla vstupuje do týchž (a notně kalných) zatuchlých tůní s železnou pravidelností. A totéž nyní platí i o filmaři Davidu Gordonovi Greenovi, který oživuje a zároveň pohřbívá už druhou věhlasnou hororovou sérii. Není toho opakování už přece jen trochu moc?

Klasický horor se vrátí ve velkém stylu!

Originalita a kreativita jsou ve filmové branži stále vzácnějším jevem, o čemž nejlépe vypovídá následující seznam připravovaných, nepůvodních a zhola zbytečných projektů.

Liga spravedlnosti Zacka Snydera konečně dorazila a dopadla nad očekávání dobře. Nečekané střídání uprostřed natáčení ji jednoznačně neprospělo, přičemž nešlo o zdaleka první a určitě ani poslední film, který výměna tvůrčí síly potkala. V následujícím speciálu si představíme několik nejvýraznějších příkladů, kdy došlo ke střídání režisérů.

Pokud vás počínání exorcistů na filmovém plátně stále neomrzelo, máme pro vás dobré zprávy.