Prokletí

Během letošního podzimu se studující FAMU dočkali spolupráce se slavným režisérem Bélou Tarrem. Filmař známý pomalým tempem, dlouhými záběry a filosofickými přesahy svých děl uvedl též několik projekcí v kině Ponrepo. Podívejme se na několik prvků, které především v Satanském tangu (1994) a Werckmeisterových harmoniích (2000) nápadně připomínají stále podnětné dílo filosofa Friedricha Nietzscheho.

Na jedinečných berlínských projekcích Satanského tanga jsem jako dlouholetý fanoušek Bély Tarra nemohl chybět, obzvláště když do nich měl hudebně zasáhnout i autor původní hudby Mihály Víg. Prostory bývalého krematoria se k sedmihodinové kalvárii ukázaly jako ideální pozadí.

Po loňské kompletní retrospektivě díla Bély Tarra, jíž byl přímo účasten, uvedla Letní filmová škola během letošního 37. ročníku jeho nový – a dle tvrzení samotného režiséra zároveň zcela poslední – snímek Turínský kůň, ověnčený Velkou cenou poroty z Berlinale, jenž bude do naší oficiální distribuce uveden v září tohoto roku. Pro české diváky se tím otevírá jedna z mála možností se ještě na plátnech setkat s počinem tohoto výlučného tvůrce.