Cielo negro

Jeden z nejlepších filmů Manuela Mura Otiho vypráví příběh lásky chudé zaměstnankyně módního domu v Madridu, starající se o svou nemocnou matku, k bohémskému partnerovi. V tajně vypůjčených drahých šatech mu předstírá jinou životní realitu, zpronevěra je však odhalena, dívka ztrácí zaměstnání a ocitá se stále více v nepřízni osudu. Matka umírá a neštěstí dívky vrcholí oznámením, že pravděpodobně oslepne. V zoufalství pomýšlí na sebevraždu skokem z mostu. Melodrama, ovlivněné neorealismem, zaznamenává věčný konflikt mezi realitou a přáním, chudobou a penězi, nemocí a smrtí. Vyzdvihován bývá zejména závěrečný travelling, který sleduje hrdinku po madridské ulici Bailén, od viaduktu ke kostelu sv. Františka. Cena CEC 1951 pro film a hlavní představitelku Susanu Canalesovou.