O tom , jak lze i s málem vystačit...Zdařilý kousek..nevtíravý...lehce depresivní...o samotě nejen ve vesmíru...a možná o tom co si máme počít , když zjistíme , že nic neznamenáme...
Onemanshow Sama Rockwella neboli film, který stojí a padá na ústředním protagonistovi. Svižná stopáž (90 minut cca) je tak akorát, možná i trochu moc. Od druhé poloviny jsem se občasně trošku nudil, ale opravdu pouze občas. Myšlenka klonování je fakt psycho a vlastně jen díky ní je u mě film tak vysoko.
Tak musím říct, že toto komorní scifi mě dostalo. Navíc jsem ho objevil náhodně a nic jsem od něj neočekával. Ukazuje, že se dá udělat scifi i bez velkolepých efektů a s minimálním hereckým obsazením a přesto zaujme a navíc člověku bude ještě dlouho ležet v hlavě. Jakou cenu má vlastně člověk????
Skvělý sci-fi film. Chvilku po začátku jsem se začal trochu bát, že to, co je bystřejšímu divákovi okamžitě jasné, bude použito jako šokující pointa celého snímku, na tvůrci naštěstí tak naivní nebyli. Moon tak nabízí opravdu inteligentní příběh, oku lahodící záběry, vynikající (a chytlavou - ještě teď mi ta melodie furt zní v hlavě) hudbu a i emočně silné scény. A všechno dohromady to dává unikátní podívanou.
U sledování jsem ze začátku nemohla z hlavy dostat myšlenku, že za všechno špatné určitě může Gerty (ano, degenerace filmem 2001:..). Jenže ouha, velké zjištění, že je všechno trochu jinak, které následuje totálním ku..va, ono je to zas jinak a všechno je na prd! Velmi příjemný zážitek z filmu, kterému jsem před shlédnutím nedávala moc velké šance. Sam Rockwell tuto příležitost potřeboval ke zviditelnění jako sůl.