Fando a Lis rozhodně není pro každého. Současně se ale jedná o počin, který výborně demonstruje rozmanitost a versatilitu filmu jakožto méda. Na začátku přitom tentokrát nebylo slovo (nedá se tvrdit, že by Jodorowsky chtěl v tomto debutu vehementně řešit náboženství – to si nechal na později), nýbrž divadelní hra od Fernanda Arrabala, kterou se filmová verze Fanda a Lis inspiruje a která na jevišti zaručeně nemůže tolik zaujmout a fungovat. Film působí, že ani nebylo zapotřebí scénáře. Jakoby se věci vymýšlely asociativně přímo na místě, anebo s mírným předstihem, aby bylo možné zajistit lidi a rekvizity. Bohužel, někdy se ta absurdita stáčí až příliš artovým (tj. bizarním) směrem. V každém případě se dá tvrdit, že vstup Alejandra Jodorowskyho do světa hraných celovečeráků byl ještě troufalejší a ráznější, než tomu bylo třeba u Ingmara Bergmana. V podstatě celosvětového věhlasu však dosáhnul až díky počinům Krtek a Svatá hora, které jsou tedy aktuálně také ke zhlédnutí v kinech.
Komentáře a recenze 1
70%
