Téma30. 4. 2024
Musela líbat 10 chlapů. Anne Hathaway vzpomínala na testování chemie mezi herci před 20 letyZajímavosti 21
- ! SPOILER ! Graham Greene všechny překvapil, když pro úplný závěr filmu navrhoval happy end, ve kterém by Holly Annu po pohřbu získal. Ještě více všechny překvapilo, že producent David O. Selznick, známý jinak svou slabostí pro přeslazené hollywoodské konce, přišel s návrhem aby Anna čekajícího Hollyho bez povšimnutí minula. Režisér Reed souhlasil se Selznickem, ale nebyl si jistý jak na diváky zapůsobí dvouminutová scéna, kdy se Anna blíží k Hollymu. Obvzláště, když ho poté bez jakékoliv pozornosti mine a odejde ze záběru.
- Než Graham Greene sepsal scénář, tak pro navození atmosféry a správné pochopení postav filmovým štábem, napsal i románovou verzi příběhu, ve které je vypravěčem dění postava majora Callowaye. Byla od začátku zamýšlena pouze pro použití na place jako doplněk ke scénáři pro štáb a neměla se nikdy dostat na veřejnost. Přesto nakonec vyšla i jako klasický knižní román.
- Třetí muž byl Britskou filmovou institucí zvolen nejlepším britským snímkem všech dob. Krom toho se umístil i na 57. místě v žebříčku nejlepších amerických filmů dle Amerického filmového institutu. Což je poněkud paradoxní vzhledem k tomu, že jediný americký vliv na film byl v osobě jednoho ze tří výkonných koproducentů.
- V produkci BBC vzniklo v letech 1959 až 1965 sedmasedmdesát epizod televizního seriálu, který nesl stejný název jako film. Seriál si vypůjčil i ústřední hudební motiv a postavu Harryho. Ovšem Harry v seriálu byl bohatým obchodníkem s uměním, který bohatým bral a chudým rozdával, a navíc měl společníka jménem Bradford Webster.
- V jednom ze záběrů ve vídeňském kanálovém systému mine bezpečnostní pracovník stěnu s původním vyrytým nápisem "O5". Šlo o tajný symbol rakouského protinacistického odboje. "O5" představuje "OE" (E je patým písmenem abecedy) nebo-li "Ö", což je první písmeno slova "Österreich" (Rakousko).
- Bernard Lee byl až druhou volbou pro roli seržanta Paina. Herec, který byl zvažován jako první, nebyl najat z přílišných nároků na svůj honorář. Což se produkci, vzhledem k nevelkému rozsahu role, zdálo jako neadekvátní investice.
- Producenta Davida O. Selznicka zbytek štábu nenáviděl, jelikož všem do všeho mluvil a navíc jeho nápady byly údajně většinou opravdu hloupé. Kupříkladu se snažil na Grahamu Greenovi vymoct změnu názvu na "Noční čas ve Vídni". Některé ze svých mnoha nápadů si nakonec prosadil aspoň v americkém sestřihu snímku.
- Orson Welles dostal na výběr zda chce řádný plat či procenta ze zisku. Vybral si první možnost, ale této volby velmi litoval, jelikož po ohromném úspěchu filmu procenta ze zisku mnohonásobně přebila částku, kterou získal vyplacenu v rámci gáže.
- Režisér Carol Reed původně chtěl do role Hollyho Martinse obsadit Jamese Stewarta. Producent David O. Selznick však trval na Josephu Cottenovi, který v té době byl pod smlouvou Selznickovi produkční společnosti.
- Graham Greene založil postavu Harryho Limea na britském dvojitém agentovi Kimu Philbymu, který byl Greenovým nadřízeným v době, kdy ještě pracoval pro Britskou tajnou službu.
- Joseph Cotten si svou roli zopakoval i v rozhlasové adaptaci Třetího muže. Na této verzi se Orson Welles nepodílel.
- Producent filmu David O. Selznick nechal pro americký trh vystřihnout celkem sedm minut scén, včetně veškerých Martinsových zmínek o alkoholu a vůbec čehokoli co by mu špinilo charakter, aby z jeho postavy udělal příkladného hrdinu bez kazů. Krom toho nechal film "vizuálně" přejmenovat na "3. muže".
- Producent filmu David O. Selznick nechal pro americký trh předabovat úvodní komentář vypravěče. V britské verzi je tak na začátku k slyšení sám režisér Carol Reed, v americké můžete pro změnu slyšet rovnou hlas hlavního hrdiny v podání Josepha Cottena.
- Orson Welles namluvil dvaapadesátidílný rozhlasový seriál "The Lives of Harry Lime", který se vysílal v letech 1951 až 1952. Děj pojednával o dobrodružstvích jeho postavy před událostmi zobrazenými ve filmu. Welles k některým epizodám napsal i scénář.
- Tradovalo se, že Carol Reed objevil muzikanta Antona Karase při jednom ze svých tahů po vídeňských barech. Ve skutečnosti se spolu seznámili na večírku pořádaném produkcí. Karas na něm hrál na citeru. Reed si ho pozval k sobě do hotelu, kde si od něj nechal nahrát jednu skladbu na citeru pro použití v jedné ze scén. Při dokončování filmu v Londýně v něm však dozrálo přesvědčení, aby Karas na svou citeru nahrál pro film veškerou hudbu. Anton Karas se díky úspěchu filmu stal finančně zajištěným umělcem a časem si ve Vídni založil dokonce noční klub "Třetí muž", který řídil až do své smrti.
- Producent filmu David O. Selznick dlouho vzdoroval režisérově naléhání obsadit do role Harryho Orsona Wellese. Myslel, že co by se návštěvnosti týkalo, tak by to byla finanční sebevražda.
- Herec Cary Grant byl zvažován do role Harryho. Přesto se nakonec svým způsobem natáčení zúčastnil, jelikož při natáčení v Londýně pravidelně chodil navštěvovat štáb na plac.
- Režisér Carol Reed zřídil tři samostatné natáčecí štáby. Denní, noční a třetí speciálně určený pro natáčení scén ve stokách. Reed se účastnil práce všech tří, což pro něj denně znamenalo kolem dvaceti hodin na place.
- Dlouho se tradovalo, že si Orson Welles přepsal veškeré dialogy své postavy a dokonce, že si některé ze svých scén natočil raději sám. To členové štábu, režisér, a ostatně i Welles sám, vyvrátili. Jediné co Orson Welles filmu přinesl nad rámec scénáře, bylo reptání jeho postavy o střevních problémech a slavné "švýcarsko-kukačkové" přirovnání.
- Poté co se Orson Welles ve Vídni nakonec přeci jen objevil, tak tvůrce stejně nepotěšil. Odmítl totiž natáčet své scény ve víděňských stokách, po tom co je osobně viděl, a tak byla vybudována jejich částečná replika ve filmovém studiu Shepperton po návratu štábu do Anglie.
- Orson Welles dorazil na natáčení do Vídně až s dvoutýdenním zpožděním. Vzhledem k tomu, že produkce o něm neměla žádné zprávy, krom toho že je někde na cestách po Evropě, tak natáčení jeho scén začalo za pomoci hned několika dublérů bez jeho přítomnosti. V jedné ze scén dokonce "zaskakovaly" ruce režiséra Reeda. Proto je ve výsledné podobě, oproti původním plánům, Wellesova postava tak často skrytá ve stínech či jí alespoň není vidět do obličeje.
