Strom bez kořenů

Starý Gatyo zůstal sám ve svém vesnickém domě a musí se přestěhovat ke svému synovi a snaše do jejich bytu ve městě. Přijímají ho s velkým pochopením a soucitem, ale nemohou najít klíč k jeho srdci. Vytržen ze svého přirozeného prostředí a ponechán v ohromující bezradnosti, tento dobrý muž se nedokáže přizpůsobit městskému způsobu života. Nechutná mu majonéza, kterou mu nabízejí, neumí používat výtah. Lidé spěchající na ulicích se mu zdají lhostejní a někteří dokonce lstiví a podvodní. Vidí město jako místo plné nepřátelských lidí a neživých předmětů. Velmi mu chybí vřelý lidský dotek jeho vesnice. Smrt je jediným možným řešením tragického konfliktu tohoto rolníka, ukřižovaného mezi archaickým a moderním, a neschopného přizpůsobit se městskému životnímu stylu.