Prázdniny pana Hulota

73%

Komentáře a recenze 2

Dle počtu bodů
xxmartinxx
xxmartinxx
22 284 bodů
6
Tati já jsme naladění na úplně jinou vlnu. Ne že bych neměl dobrou vůli, tohle je můj třetí pokus, v němž jsem se vydal přímo ke kořenům pana Hulota. A jen jsem si potvrdil svůj nezájem o celý tenhle formát, o Tatiho filozofii. Bylo tu pár povedených vtipů, to jo, ale nebavilo mě na ně čekat ani jsem se jimi nijak nekochal.
lamps
lamps
15 156 bodů
9.5
Kdyby mohli mít Mr.Bean a Frank Drebin nějakou úchylnou shodou okolností vlastního potomka, choval by se pravděpodobně právě jako pan Hulot. Mluvím teď opravdu pouze o srdečné spontaneitě a nechtěném patlalství titulní postavy, kterou si zamilujeme, přestože není ani zdaleka, na rozdíl od dvou zmíněných borců, hlavním a jediným zdrojem zábavy ve vyprávění. Tím je totiž celková otevřenost a nesvázanost narativního vývoje, kde se postavy i dílčí děje kupí jedny na druhé, scény jsou opakovány z různých perspektiv, postavy jsou charakterizovány tím, že nic nedělají a reagují na Hulotovu výstřednost, a hlavním katalyzátorem jednotlivých situací či stylistických voleb není jejich podřízenost naraci, nýbrž podřízenost systému, který by se dal nazvat jako systém řízené náhody - všechno vypadá jako série náhodných skečů, v nichž Hulot náhodou narušuje stereotyp resortního života, ale průběh narušování je ve skutečnosti detailně a systematicky seřízený a postupně rozkládá schéma rutiny, které je vlastní nečinným spoluúčastníkům sedmidenní dovolené. Tati je nejen geniální v groteskních skečích, jejichž počet je snad i plýtváním na jediný film, ale také dokonale znázorňuje konflikt lidských povah, ústící v inteligentní, často také otevřeně ironickou humornou smršť. Vážně rád bych byl zašel s Tatim na pivo, Hulot je moje krevní skupina..