Jistota nejhoršího

Jan Zábrana (1931-1984) byl bezesporu výjimečnou osobností své doby. Ovšem právě proto byl nemilosrdně vláčen okrajem společnosti, neboť mu bylo dáno prožít valnou část života v době komunistického běsu. Komunisté mu neumožnili studovat a nebýt jeho píle a benevolence organizace překladatelů, živil by se celý život nedobrovolnou prací v továrně. Autodidakt Zábrana se postupem času stal jedním z našich nejlepších překladatelů z ruštiny a angličtiny, přičemž veškeré své literární ambice promítal do překladů a svého deníku.
Pečlivě zvolené výňatky z deníku představující Zábranu na jedné straně jako velmi tvrdého kritika komunismu a na druhé jako člověka velmi křehkého, plného smutku z rozumu a daru vidět a hodnotit. Atmosféru režisér buduje i hranými sekvencemi ilustrujícími intimnější vzpomínky doprovázené typickou klavírní kompozicí Filipa Topola. [Zdroj: 34 LFŠ 2008]