Marijka nevěrnice

V zapadlé podkarpatské vesnici žijí mladí manželé Petro a marijka ve společné domácnosti s Petrovou matkou Olenou. Při noční bouři uhodí do jejich domu blesk a celé stavení uhoří. Záhy rodinu navštíví podnikavý krčmář, u kterého je Petro zadlužen. Chce jejich pozemek lacino koupit a postavit na místě turistickou chatu. Petro však odmítne a pustí se s Marijkou a matkou do stavby nového příbytku. Když krčmář nepovolí a vyhrožuje dražbou, odchází Petro spolu s dalšími dřevaři, aby si daleko od domova vydělal potřebné peníze. Za Marijkou začne chodit Petrův přítel Danilo. Dřevorubci jsou svými zaměstnavateli bezohledně okrádáni. To vyvolá stávku a pogrom na židovského krčmáře. Celou situaci musí vyřešit četníci. Osamělá Marijka mezitím podlehne Danilovi a Olena to neprodleně napíše svému synovi. Danilo se přidá ke dřevařské partě a plaví společně s Petrem dříví. Petro úmyslně způsobí havárii voru a Danilo v nebezpečných peřejích zahyne. Poraněný se sám vrací domů. Nevěrná Marijka se strachuje jeho hněvu. Manželé se však usmíří.
Film \"tří českých autorů\" znamenal umělecký experiment po výrobní i formální stránce. Pro jeho vznik bylo zřízeno speciální filmové družstvo, finančně nezávislé na velkých výrobních společnostech, což umožnilo všem zúčastněným nezvyklou tvůrčí svobodu. Vančura se svými spolupracovníky kladl po vzoru sovětské avantgardy maximální důraz na autenticitu prostředí v kombinaci se sociální tendenčností. Ve filmu, natáčeném v exteriérech Koločavy, účinkují podkarpatští horalé, mluvící převážně rusínsky nebo německo-židovským dialektem. I přes zdůrazňování jistých nešvarů označila dobová kritika MARIJKU NEVĚRNICI za odvážné nakročení k progresivnímu zušlechťování československé tvroby. U diváků však snímek naprosto propadl a Vančurova režijní práce se v příštích několika letech omezila pouze na společné projekty s Václavem Kubáskem.