Lovec lidí

66%

Komentáře a recenze 7

Dle počtu bodů
Sheldon
Sheldon
16 059 bodů
7.5
Celkem zásadní thriller, který ovlivnil třeba celý seriál Millenium Chrise Cartera je věrnou adaptací dobré knihy Thomase Harrise, kterou jsem četl. William Petersen jako Graham je solidní vyšetřovatel a některé sekvence jsou natočené velmi působivě. Vidět se to určitě dá.
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
6
Hannibal Lecter je jedním z nejslavnějších literárních sériových vrahů, který vznikl z pera Thomase Harrise. Jeho sériový vrah a kanibal, který mate svou tváří studovaného a sečtělého psychiatra se objevil jako hlavní hrdina celkem 4 knih a slavný se tato postava stala především až díky snímku Mlčení jehňátek z roku 1991, kde byl Anthony Hopkins v této roli tak mistrovský, že mu tehdy k získání Oscara stačilo pouhých 16 minut na plátně. Mnoho lidi poté žije i v tom, že právě snímek Mlčení jehňátek, který položil základy pro další dva filmy, kde se jako ´´ Hannibal kanibal´´ objevil Hopkins byl první adaptací Harrisových románů. Není to ovšem pravda! První adaptací byl totiž v roce 1986 Manhunter v režii Michaela Manna. Mannův Manhunter AKA Červený drak vznikl v roce 1986 (5 let před premiérou Mlčení jehňátek), háček ovšem tkví v tom, že se zde legendární kanibal nejmenuje Hannibal Lecter, ale Hannibal Lecktor. Stejně tak se film nejmenuje dle předlohy Červený drak, protože by na film mohli případně zatoulat fanoušci výtvarného umění (V Harrisově předloze hraje obraz Williama Blakea zásadní roli) a především podobně laděný thriller s názvem Rok Draka rok předtím v kinech zcela propadl. Stejný osud ale ve finále v kinech čekal právě Manhuntera. A nejde se ve finále čemu divit. Michael Mann si časem v Hollywoodu naprostým právem vypracoval mezi režiséry status takového tvůrce, který si umí vyhrát s vizuálem, akčními scénami a napětím. V případě roku 1986 se ale bavíme o Mannovi, který ještě musel ujít dalekou cestu k Poslednímu Mohykánovi, Nelítostnému souboji, Collateralu nebo Veřejným nepřátelům. Už v Červeném drakovi je vidět mnoho důkazů, které nasvědčují, že to Mann v sobě má- Umí pracovat s vizuálem, napětím i stylovým napětím. Jenomže přitom všem zapomíná na jedno- Vůbec se mu nedaří vystihnout ducha předlohy a zároveň ducha charakteru Hannibala Lectera (tedy Lecktora). Původní Červený drak vznikl jako film pro kina, přinejlepším se ale o něm dá říct, že vypadá pouze jako lepší televizní film. Takový ten televizní film, který má vizuál na vysoké úrovni, ovšem diváka by dostal do kolen jen v sekci televizních kriminálek. Háček tkví i v tom, že může divák snadno tuto verzi srovnávat s Červeným drakem z roku 2002. Ten měl sice na rozdíl od původního Červeného draka mnohem vyšší rozpočet (15 milionů dolarů vs. 70 milionů dolarů), v tom ale jeho hlavní um netkví. Červený drak z roku 2002 se krom vyšších production values též může opřít totiž o lepší scénář, který více vystihuje charaktery Willa Grahama, Francise Dolarhydea (který se v této verzi jmenuje Dollarhyde) i Hannibala Lectera/Lecktora, lepší atmosféru (ano, Brett Ratner udělal lepší atmosféru než Michael Mann!) a především má výrazně lepší casting. Veškerá ta Mannova kreativní snaha je totiž jedna věc, film ale shazuje velmi toporný casting. William Petersen je jako Will Graham naprosto prkenný protagonista. To co dělá postavu Willa Grahama tak zajímavou, je to, že se dokáže vcítit do uvažování kriminálníků a také to, že ho jeho zážitek s Hannibalem Lecktorem jednoduše traumatizoval. Tohle naprosto bravurně zvládl o 16 let později vystihnout Will Graham v podání Edwarda Nortona, Petersenův výkon je ale přinejlepším průměrný a jeho duševní rozpoložení mu vůbec nevěříte. Brian Cox jakožto Hannibal žije ve stínu Anthonyho Hopkinse a je to zcela pochopitelné. Coxův Lecktor totiž není vyloženě špatný, jenomže Cox v roli působí zcela obyčejně a nezajímavě. Hopkins o 7 let později dokázal už během prvních pár vteřin naprosto odzbrojit svým děsivým výrazem, který dává najevo, že je něco v nepořádku. Lecktor naopak v Coxově podání nepůsobí výjimečně a jeho podání nedělá Hannibala tak specifickou postavou. Cox osobně si postěžoval, že se na něj často kvůli Hopkinsovi zapomíná, má to ale zcela logické opodstatnění. Jeho Lecktor je totiž nevýrazný, vůbec se mu nedaří prodat výjimečnost tohle charakteru a ta role mu prostě nesedí. A není to skutečně jenom o tom, že v následujících letech předvedou Anthony Hopkins a Mads Mikkelsen v této roli herecké vrcholné koncerty. V Červeném drakovi ale není Hannibal Lecktor Grahamovým protivníkem. Tím je Francis Dollarhyde, přičemž podání Toma Noonana je v podstatě stejně tak nevýrazné jako Coxovo podání Lecktora. Harrisovi se vždy podařilo vytvořit naprosto zajímavé sériové vrahy, přičemž kromě Hannibala Lecktera a Buffalo Billa právě Dolarhydea. A právě Mannův Červený drak se vůbec nepodaří prodat výjimečnost těch postav. Stejně jako Lecktor je Dollarhyde prostě šílený vrah, který v sobě nemá nic navíc. Přitom právě zpracování s Hopkinsem nebo později i seriál s Madsem Mikkelsenem v hlavní roli dokázal tu komplexnost a chytrost Harrisových knih prodat naprosto skvěle. Mannův Červený drak v tomhle ohledu selhává a i proto pro mě představuje vyložené zklamání, které je zapříčené dost možná i proto, že filmy s Hopkinsem nasadili prostě laťku vysoko. Mannův přístup k téhle látce prostě nefunguje a v tomto ohledu do velké míry selhává na samotné čáře. Přece jen se mu někdy dobře vybudovat nějakou atmosféru, pořád tento film vyniká vrcholnou vizuální stránkou, ale celé je to jedno. Protože to celé je prostě tuctová kriminálka, která v sobě nemá nic navíc. Což je o to smutnější, že se může opřít právě o Harrisův román. A ta hudba, která k tomu hraje je vyloženě příšerná. Existuje spoustu pádných důvodů, proč původní Červený drak zapadl. Přitom pořád skutečně není špatný a minimálně vizuální stránka, už tehdy Mannovo tvůrčí kvality a jeho přístup k látce tento film dělají alespoň trochu zajímavým. Jenomže tu pořád je ten otřesný casting a především naprosto zabitý potenciál, který tehdy spoustu filmovým divákům nepředstavil Hannibala Lectera v tom nejlepším světle. Jenomže pak přišel rok 1991 a Mlčení jehňátek. A všichni víme, jak velkou filmovou pecku tehdy Jonathan Damme daroval světu......
Pas
Pas
6 225 bodů
1
První a nejhorší První z filmů o hannibalu lecterovi a zároveň jeden z nejslabších filmů michaela manna.mann dřív používal úděsnou hudbu,film nemá žádne tempo ani atmosféru,herci jsou toporní a brian cox má charisma asi jako školník na základce.mann natočil divnou opravdu slabou kriminálku,která svým nasledovníkům mlčení jehňátek a novější verzi draka,nesáhá ani po kotníky.
sixmonsters
sixmonsters
2 756 bodů
4
Všechno dobré, co je v knížce (brutalita, napětí, Dollarhydovo dětství, vztah mezi Grahamem a Lecterem) tady úplně chybí. Dokonce i tetování Červeného draka prý Mannovi připadalo až moc explicitní, takže od něj nakonec upustil (tetovaný Dollarhyde se tedy objevuje jen na některých propagačních materiálech). Je to zkrátka úplně očesané, zůstala jen kostra příběhu a hysterický vyšetřovatel. Jeho závěrečný "útok" je ovšem opravdu epický :-D Na osmdesátá léta asi dobrý. Film trpí především nevyhnutelným porovnáváním s následnými adaptacemi a zkratkovitým scénářem bez invence. Je to vlastně jen zkrácená knížka bez většiny zásadních momentů.
Volpe
Volpe
1 736 bodů
8
Hlavní chybou - která asi bude stát za nemalým počtem špatných hodnocení - by bylo vnímat snímek v kontextu pozdějších filmů s Hannibalem Leckterem. Není to film o Leckterovi - jeho úloha je zde do určité míry marginální, sloužící jako jeden článek osobnosti hlavní postavy kterou je detektiv Graham. MANHUNTER je velmi stylizovaný, kriminální thriller o pátrání po vrahovi pomocí jeho profilace, na takové úrovni, kdy k dopadení sériového vraha je potřeba se jím téměř stát. Jde o film sugestivní, intimní, atmosférický, o konfliktu mezi dvěma rozdílnými mužskými světy - zločinu a zákona - a dualitách mezi nimi... jde o film Michaela Manna a to je hlavní konstanta jak by na něj mělo být pohlíženo. Teprve poté se vám skutečně otevře a budete jej moci naplno docenit.
Veronika Rada
Veronika Rada
921 bodů
8
Samozřejmě že srovnávat tento film s červeným drakem nejde ač mají stejnou předlohu. Vizuální stránka i spád odpovídá své době. Stylizace má své kouzlo a Hanibal i Červený drak postrádají přitažlivosti pozdějších zpracování. Je to film kde hudba a běžné zvuky života tvoří napětí, ale kdo očekává temnotu a podmanivost záporných postav bude zklamán. Tento film je spíš oděn do pastelových odstínů 80' let, než temnoty let 90'. Mě se toto zpracování líbí více než pozdější, ale každý máme své preference. Ale musím uznat že sir Anthony Hoskins je jako Hanibal velmi přitažlivý, a to v tomto filmu nehledejte. Mám ráda i knihy, které dávají prostor fantazii a tak si každý může vytvořit svou verzi téhož.
Smazaný uživatel
0 bodů
6
Není to vůbec špatný film, ale jeho následovník z roku 1991 ho ve všech ohledech překonal.