Na lovu
67%
Friedkin už předtím film s gay tematikou natočil. Byli jím Kluci z party (1970) a šlo o jedno z prvních filmových děl, které zobrazovalo homosexualitu zcela otevřeně a v němž byly prakticky všechny postavy homosexuální. Proto se původně myšlenky na adaptaci Walkerovy knihy vzdal a dlouhou dobu kolem projektu kroužil Steven Spielberg. Ten nicméně s realizací neuspěl. Friedkin, který nás letos v srpnu ve věku věku 87 let opustil, ve svých pamětech The Friedkin Connection prozradil, co ho nakonec k režii filmu, který byl u nás uvedený pod názvem Na lovu, přesvědčilo.
Když totiž vyšlo najevo, že na Vymítači ďábla pracoval se skutečným sériovým vrahem, v hlavě se mu začala formovat představa, jakým způsobem Na lovu pojmout. Friedkin v knize píše, že v roce 1979 v americkém týdeníku Village Voice vídal články Arthura Bella o gayích, kteří byli zavraždění po návštěvě sadomasochistických klubů v New Yorku. Jen pro pořádek, Geraldova kniha s podobnou zápletkou vyšla o deset let dříve. Friedkin o těchto zařízeních věděl, protože na filmu Francouzská spojka pracoval s detektivem Randym Jurgensenem, jenž se v těchto klubech v utajení snažil dopadnout zmíněného vraha.
„Jednoho rána jsem se v New York Daily News dočetl o zatčení Paula Batesona, který byl obviněný z vražd několika gayů, včetně brutální vraždy Addisona Verrilla, divadelního kritika časopisu Variety. Byl jsem ohromený, když jsem ho na fotografii poznal. Byl to radiologický ošetřovatel v newyorském lékařském centru, který připravoval Lindu Blair na scény ve Vymítači ďábla. Noviny o něm psaly jako o ‚vrahovi s pytli na odpadky'. Vzpomněl jsem si, že ve zdravotnickém centru nosil náušnice a náramek s koženou šňůrkou, což byla v roce 1972 na pracovišti rarita. V článku bylo jméno jeho právníka, tak jsem mu zavolal a zeptal se ho, jestli by mě Paul chtěl vidět,“ napsal Friedkin.
Friedkin navštívil Batesona ve vězení a moc z něj nedostal, protože si prý zabíjení a porcování svých obětí příliš nepamatoval. Režisér však z tohoto setkání odešel s novou inspirací. „Scénář jsem napsal za čtyři týdny. Použil jsem název a premisu knihy Geralda Walkera, která vznikla ještě před vraždami a odehrávala se v noblesních gay barech na Upper East Side, nikoli v sadomasochistických klubech. Použil jsem prvky Randyho příběhu, Batesonova případu a vyprávění Bella,“ vysvětlil Friedkin.
Batesona uznali vinným ze spáchání vraždy Verrilla, za což dostal doživotní trest s možností podmínečného propuštění po 20 letech. Státní žalobce nicméně Batesona překvapivě nikdy neobvinil ze spáchání některé z vražd gayů, ke kterým došlo v 70. letech, byť se k nim Bateson dříve přiznal.
Film Na lovu vyšel v roce 1980 a měl následující anotaci. V newyorských gay klubech řádí psychopat a krutě zabíjí gaye. Detektiv Steve Burns dostane příkaz obléknout si kožený oděv, potloukat se po městských sadomasochistických podnicích a pátrat po vrahovi. Jak se však Steve ponořuje do případu, začíná se s touto subkulturou ztotožňovat víc, než čekal. Mezitím se Steve chová odtažitě ke své přítelkyni Nancy, homofobie policejního sboru se stává zjevnou a vrah zůstává na svobodě.
Hlavní role se ujal Al Pacino a snímek byl terčem velké kritiky. Zástupci gay komunity protestovali, že film předkládá zkreslený obraz a líčí homosexuály jako posedlé sexem. Jiní si naopak stěžovali, že podobné téma vůbec nepatří do kin a že by takové snímky neměly vznikat.
Neoddiskutovatelným pozitivem zůstává fantastický Pacino, který zde podal jeden ze svých nejpozoruhodnějších výkonů, a jako vždy precizní Friedkinova režie. A ať už si dnes o filmu myslíme cokoli, minimálně následující scéna výslechu Pacinovy postavy patří do zlatého fondu WTF momentů filmové historie a neměla by nikdy být zapomenuta.
Na lovu bohužel v tuto chvíli žádná česká streamovací služba nenabízí. Dejte si tak pro inspiraci alespoň Kinobox žebříček nejlepších filmů roku 2023 podle uživatelů a uživatelek naší databáze.
Čtete nás rádi? Podpořte nás, prosím, v hlasování o Křišťálovou lupu. Děkujeme.
