Spiridon

Komentáře 10

Od nejnovějších
  1. Suzume
    Suzume (2022)
    7
    Jedná se opět o velmi nádherný vizuální počin od talentovaného Makoty Šinkaie. Animace je klasicky na špičkové úrovni s podmanivou paletou barev. Tento road trip příběh po nádherném letním Japonsku obohaceném fantaskními prvky se povedl na výbornou. Skladby, jenž ve filmu zazní, jsou jako vždy bravurní a dokážou velice dobře podtrhnout danou atmosféru jednotlivých scén. Co se týče kouzelné atmosféry snímku a strhující gradaci příběhu nemám co vytknout. Problém podle mě nastává v ústřední romanci hlavních protagonistů, jenž nefunguje tak dobře a oraganicky, jak by měla a celkově mi připadá až moc podobná romanci postav jako v jeho předešlých snímků. Ústřední mytologie tohoto fantasy světa mi příjde mnohem zajímavější a trošku lépe zpracovaná než v předešlém díle Tenki no ko, ale musím podotknout že občas působí dosti zmateně. Celkově se jedná o nádherný snímek s překrásnou letní atmosférou, která dokáže dojmout a zároveň přinášet vizuálně epické momenty.
  2. Mezi živly
    Mezi živly (2023)
    7
    Studio Pixar nám naděluje poctivě udělaný snímek, jenž opět dokazuje, že animované filmy nejsou jenom pro mladší publikum, ale dokážou pobavit i dojmout mnohem starší obecenstvo. Stylizace animace je velice povedená a pomyslně lehce posouvá samotnou animaci o krok dále. Svět, ve kterém se příběh odehrává, je zajímavý a tvůrci si dokázali s daným konceptem s nadmírou dobře vyhrát. Jednotlivé elementy a jejich interakce se povedlo zajímavě vystihnout. Ústřední pár má mezi sebou skvělou chemii. Jejich vztah roste velmi organicky a je srdcem celého snímku. Tempo filmu je velice svižné a plné kreativních nápadů. Klíčová témata jsou velice zajímavá a dobře zpracovaná. Příběh je takový jednodušší a předvídatelný, ale díky krátké stopáži to vůbec nevadí. Problém tohoto díla je, že Pixar utvořil za ty léta tolik fenomenálních filmů, že se tento může mezi nimi snadno ztratit. Celkově se jedná o velice povedený animák, který vyloženě nedělá nic špatně, ale zároveň nepřináší nic nového a svěžího.
  3. Indiana Jones a nástroj osudu
    Indiana Jones a nástroj osudu (2023)
    7
    Je mi nesmírnou ctí vidět poslední díl slavného Indiana Jonese poprvé a naposledy na velkém plátně. James Mangold nám servíruje, co se týče filmařské stránky skvostné dílo. Práce s kompozicí a osvětlení jednotlivých záběrů je velice na skvělé úrovni. Harrison Ford i v tak vysokém věku hraje tohoto světoznámého archeologa s nehynoucím šarmem naprosto s přehledem a je bez jakýkoliv debat srdcem celého filmu. Největší problém snímku je nestabilní tempo, které negativně podrývá celkový zážitek. Nejlepší akční sekvenci s velice dobrou gradací dostaneme hned v úvodu při velkolepé vlakové sekvenci. Musím zmínit, že omlazeni Harrisona Forda dopadlo na výbornou. Pozdější akční části mají problém v jejich délce, kde trvají příliš dlouho a nenabízejí příliš mnoho kreativně zajímavých nápadů. Jürgen Voller (Mads Mikkelsen) jako záporák působí jako vždy naprosto výborně a jeho scény s komediálními pomocníky mě upřímně bavili. Chemie Indiana Jonese s Helen (Phoebe Waller-Bridge) nepůsobí na první pohled vůbec špatně, ale s porovnáním s charaktery z minulých dílu působí rozhodně nejhůře. Budování jejich vztahu nepůsobí vůbec organicky. Artefakt mi velice sednul a perfektně zapadá do tohoto filmového světa. Na hudbu nelze, co říct John Williams je špičkový hudební mág a jeho fantastický výkon pozvedává celý snímek na vyšší úroveň. Samotná finálová sekvence působí rozpačitě a nefunguje tak dobře, jak by měla z důvodů, že nemá dostatečnou výstavbu. Celkové zakončení tohoto hrdiny a jeho příběhového oblouku nepůsobí tak dobře, jak by si tento velikán zasloužil. Upřímně jsem očekával, že od James Mangold ukáže trošku více odvahy a prozkoumá tolik milovanou postavu z jiného úhlu a více do hloubky. Vlastně jsme dostali všechno, co milujeme na této sérii zabalenou ve skvělém filmovém kabátě, ale zároveň nic nového a odvážného.
  4. Transformers: Probuzení monster
    Transformers: Probuzení monster (2023)
    5
    Bohužel se nejedná o žádný zázrak a podstatně dostáváme opět to samé jenom převlečené v jiném kabátě. Nová posila do tohoto světa v podobě Maximals působí strašně zmateně a neprokresleně. Dohromady z této frakce jsou pořádně představeni sotva dva členové. Struktura filmu je hodně podobná jako u prvního dílu od Michaela Baye, ale bohužel tady se capleovi nedaří prodat tak dobře živelnost a dravost. Hlavní lidské postavy nejsou příliš sympatičtí a chemie mezi nimi nefunguje. Lokace, ve kterých se děj odehrává, působí vizuálně nudně a nejsou kreativně využité. Digitální efekty byly vždy u této značky excelentní, ale bohužel tento snímek nedosahuje preciznosti efektů, které měli prvotní díly série. V mnohých scénách nejde ani poznat, že kolem lidských hrdinů chodí několika tunový vesmírní roboti. Samotní transformeři zde mají konečně po tolika letech aspoň menší charakterové oblouky, jenž rozhodně zpříjemní sledování. Hlavní záporák vypadá naprosto epicky a přináší do příběhu pořádnou hrozbu a strach. Poslední bitva je obrovský digitální bordel, kde chybí pořádné sázky jak na straně hrdinů, tak i na straně antagonistů. Celkově se jedná o pohodový akční film s krkolomnými dialogy a přímočarým dějem, který je mířený hlavně na menší publikum. Myslím si, že transformeří značka má mnohem větší potenciál, jenž ještě nebyl zdaleka využit.
  5. Spider-Man: Napříč paralelními světy
    Spider-Man: Napříč paralelními světy (2023)
    9
    Je to až neskutečné, ale tvůrci překonali sami sebe a předvedli nám naprostý animační klenot, který posouvá animační žánr na úplně jinou úroveň. Úvodní sekvence je nabitá kulervoucí akcí spojenou se skvostnou hudbou. Snímek obsahuje šílené množství kreativních variací světů s různorodými postavami, kde každá z nich má úplně jiný animační styl a nejzajímavější je, že tohle všechno funguje dohromady báječně, aniž by se rozpadal. Příběh je ve všech směrech naprosto epochální, ale stále si ve svém zběsilém tempu najde čas zpomalit a pořádně prokreslit jednotlivé charaktery a jejich motivace. Hodně velký důraz je zde kladen na rodinné vztahy, které fungují na výbornou. Film nezapomněl taktéž na dlouhodobé fanoušky pavoučího muže a nabízí hromadu pomrknutí. Jediný problém tohoto snímku je tempo, jenž ke konci strašně zpomaluje a působí spíše jako takový menší úvod pro nadcházející kapitolu. Proto snímek nepůsobí tak uceleně jako první díl. Phil Lord a Chris Miller dokazují tímto dílem svou neskutečnou lásku k animaci spider-manovi a hlavně ke komiksovému žánru.
  6. Flash
    Flash (2023)
    7
    Hned na začátek musím poznamenat, že jsem vstupoval do kina se spoustou pochybností trailery nevypadaly příliš přesvědčivě a bál jsem se, že se celý film ztratí v sám sobě. Ale během úvodních pár minut mi Andy Muschietti ukázal, že se bude jednat o nenáročnou zběsilou komiksovou jízdu, jenž je za všech okolností strašně svá. Ezra Miller po tolika letech mohl naplno ukázat svého Flashe a musím říct, že mi ho prodal i s navijákem. Z prvotních ukázek jsem se bál, že jeho dvojrole je ze strany tvůrců bude špatný nápad, ale nakonec se ukázalo, že to byl přímo geniální tah. Díky téhle mechanice se dozvídámé o Barrym mnohem více o jeho minulosti a zároveň vidíme celý jeho charakterový vývoj za několik let. Příběh je jeden velký chaos, u kterého nemá cenu ani přemýšlet, jak co funguje. Film táhne hlavně osobní linka hlavního protagonisty, jenž se dle mého názoru zdařila na výbornou. Co se týče Batmana v podání legendárního Michaela Keatona tak působí ve filmu velmi dobře a nejedná se jenom o hloupé cameo, ale nýbrž má v příběhu svou nenahraditelnou úlohu a ovlivňuje děj kolem sebe. Supergirl (Sasha Calle) je zde až trestuhodně málo, takže její charakter nemá čas se pořádně prokreslit a její příběhový oblouk prakticky neexistuje čili tím pádem postava působí chaoticky a nevyváženě. Film střílí na diváka jeden vtip za druhým pár z nich jsou přímo až geniální a některé mě zase úplně minuly. Digitální efekty jsou zde viditelně špatné a jde cítit každou scénou obrovský digitální bordel. Což až k mému překvapení mi až tak moc nevadilo, protože to, co film ztrácí na efektech, vynahrazuje skvělým záběrováním kamery, kde přímo na plátně ožívají komiksové panely. Celkově se nejedná o filmovou revoluci, ale The Flash se snaží být zábavnou zběsilou komiksovou jízdou, která má hlavně za úkol pobavit jen je přitom důležité vypnout mozek.
  7. Strážci Galaxie: Volume 3
    Strážci Galaxie: Volume 3 (2023)
    9
    Třetí strážci galaxie jsou vizuálním mistrovským dílem Jamese Gunna, kde nám servíruje jednu krásnější a pompéznější scénu za druhou. Snímek chrlí nepřetržitě na diváka hromadu kreativních a zajímavých nápadů, které je radost sledovat. Musím pochválit hromadu různorodých praktických masek, jenž se vyskytují napříč celým filmem. Hudební mix je opět naprosto fantastický. Příběh balancuje mezi bláznivým odlehčeným dobrodružstvím a překvapivě dobře fungujícími vážnějšími sekvencemi. Máme tady nováčka v podobě Adama Warlocka (Will Poulter), který je velice povedený a zábavný má rozhodně potenciál do budoucna. Akorát mě mrzí, že tahá za kratší konec provazu a nedostává více prostoru, jenž si rozhodně zaslouží. Hlavní zloduch tohoto příběhu High Evolutionary (Chukwudi Iwuji) je naprosto ďábelský a jeho přítomnost v jednotlivých scénách vzbuzuje strach. Může se klidně zařadit mezi ty nejlepší záporáky z MCU. Strážci překvapivě ukázali jednu z nejlépe provedenou jednorázovou akční sekvencí v celém MCU, kterou jen tak z hlavy nedostanu. Jedná se podle mě jednoznačně o nejkonzistentnější filmovou trilogii, kterou nám zatím Marvel za ty roky představil. Jde vidět každou scénou, že se jedná o velké Gunnovo rozloučení s touto sympatickou partou vyvrhelů. Emocemi se zde vůbec nešetří a možná občas trošku, až přehání, ale to mi ve výsledku vůbec nevadí. Protože se mi za ty roky tito vesmírní outsideři zaryli hluboko pod kůži a bylo velmi těžké se s nimi rozloučit.
  8. Renfield
    Renfield (2023)
    6
    Jednotlivé postavy, které se ve snímku vyskytují, nejsou příliš propracované a působí celkem ploše, ale herci, kteří tyto postavy hrají, jim dávají svůj šarm a energii a tím pádem je vyzdvihují na vyšší úroveň. Nicholas Cage jako samotný hrabě Dracula je přímo ďábelsky dokonalý a jde vidět, že si roli patřičně užívá a dává nám fantastické scény. Akční sekvence jsou velice živelné a občas i nápadité, a jak se patří, tečou brutální potoky krve. Bohužel problém akčních scén je často chaotická kamera s velice divnými střihy, jenž dokážou narušit celkový zážitek. Příběh zde nehraje skoro žádnou roli a působí pouze jako pojidlo mezi jednotnými sekvencemi. Jsou zde momenty, jenž jsou zábavně napsané a pak na druhou stranu scény s až toporně generickými dialogy, které nudí. Jedná se o zábavnou kombinaci horroru a komedie s příjemnou stopáži, která neurazí, ale ani nenadchne. Nemůžu se zbavit dojmu, že se z tohoto námětu dalo vytřískat daleko více.
  9. Dungeons & Dragons: Čest zlodějů
    Dungeons & Dragons: Čest zlodějů (2023)
    9
    Chtěl bych vypíchnout velmi kvalitní kombinaci počítačových a praktických triků. Akce je zde velice nápaditě natočená a umocněna s dobře padnoucím hudebním motivem. Hlavní postavy působí velice sympaticky a mají mezi sebou skvělou chemii, kterou je radost sledovat. Celkově se jedná o velmi kvalitně natočený odlehčený dobrodružný snímek, jenž dobře kloubí humor a akci. Nejvíce jsem si užíval originální řešení dílčích problémů, které museli hlavní hrdinové během příběhu překonávat. Kdy každý hrdina využívá svou speciální dovednost a důmyslně ji použije. Příběh je bohužel takový jednodušší až předvídatelný, ale dle mého není až tak důležitý. Film se snaží hlavně prodat onu dobrodružnou cestu po fantasy světě plný různorodých stvoření doplňujícími překrásnými lokacemi a to se mu daří na výbornou. Po skončení promítání jsem si uvědomil, jak moc mi v kině chybí fantasy filmy, kterých je v poslední době až trestuhodně málo.
  10. John Wick: Kapitola 4
    John Wick: Kapitola 4 (2023)
    9
    Chad Stahelski zase překonává sám sebe a servíruje nám mistrovsky natočený akční spektákl. Jak jsme zvyklí už z předchozích dílů i tady opět dostáváme pořádnou porci živelné a nápadité akce. Mám pouze menší problém s akční sekvencí v Japonsku, kdy mi přišlo, že je akce zbytečně natahována a repetitivní. V této kapitole oproti ostatním strašně pomohl příchod nových postav, které jsou tentokrát dostatečně zajímavé a utvářejí s hlavní postavou skvělé interakce. Z těchto nových postav bych chtěl hlavně vypíchnout charismatického zabijáckého slepce Caina, kterého si zahrál fantastický Donnie Yen, jenž si kradl mnohé záběry čistě pro sebe. Příběh je zde opět jednodušší a přímočařejší a oproti předchozím dílům jsou dokonce i více strožejší dialogy. Když se už postavy dostanou k nějaké té konverzaci, tak se nacházejí v nádherně vypadajících lokacích. Celkově když filmu odpustíme pár hluchých míst a slabší dialogy, tak si troufám říct, že se jedná o neuvěřitelné akční veledílo, které nemá momentálně ve svém žánru žádnou konkurenci.