Oscar Wilde

Olivia Wilde slaví čtyřicítku. Populární herečka a aspirující režisérka vždy čelila vnějšímu dilematu, zda se během své kariéry spolehnout víc na svůj vzhled, nebo inteligenci. Tento konflikt, který odmítla jako binární volbu, se následně projevuje i v její autorské tvorbě. Její druhý režijní počin To nic, drahá (Don't Worry, Darling) ale provázelo tolik skandálů, že je nyní její dlouho a poctivě budovaná pozice v ohrožení.

Snímek Bratři pojednávající o odbojové skupině bratří Mašínových ovládl o premiérovém víkendu žebříček tržeb a návštěvnosti českých kin. V pomyslné top 5 se udrželo i výpravné drama Martina Scorseseho Zabijáci rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon). Dařilo se též rodinným animákům, čímž nemyslíme jen Tlapkovou patrolu ve velkofilmu (PAW Patrol: The Mighty Movie).

Povídka Oscara Wildea z roku 1887 Cantervilské strašidlo nepřestává lákat filmařky a filmaře po celém světě. Zatím poslední adaptace se zrodila v koprodukci Francie a Belgie v roce 2016 pod názvem Le fantôme de Canterville. Letos se dočkáme animované verze The Canterville Ghost z produkce Velké Británie, kde se o dabing postarala nemalá jména – Stephen Fry (který si mimochodem zahrál Oscara Wildea v roce 1997, zde sir Simon de Canterville), Hugh Laurie (The Grim Reaper), Toby Jones (reverend Chasuble), Freddie Highmore (duke of Cheshire), Imelda Staunton (Mrs. Umney) či Miranda Hart (ghost catcher).

Z hereckých osudů série Harry Potter sledujeme samozřejmě nejpečlivěji hlavní trio. Z Emmy Watson se stala nefalšovaná hvězda, Daniel Radcliffe se nechává vést srdcem za šílenými rolemi v šílených filmech a Rupert Grint poměrně zápolí s tím, kde zakotvit. I mladí herci ve vedlejších rolích však utkvěli v myslích fanoušků a fanynek. Přesto jsme zrovna o Evanně Lynch, jež přitom ztvárnila milovanou a kouzelnou podivínku Lunu Lovegood neboli Lenku Láskorádovou, dlouho neslyšeli. To se nyní snad změní.

Hollywood je proslulý remaky evropských snímků, které se však neshledávají s pozitivním ohlasem. Vlastní kategorii tvoří předělávky filmů skandinávských, jež jsou přesným opakem uhlazeného hollywoodského stylu. Stojí tedy některé americké remaky vůbec za to?