Robin Hardy

Kariéru Nicolase Cage obestírají legendy, memy a do jisté míry i posměšky nad výběrem některých rolí. Jestliže jeho profesní dráhu postihl symbolický i praktický bod obratu, muselo k tomu dojít roku 2006 po uvedení nechvalně proslulého Rituálu (The Wicker Man). Skvěle obsazený remake klasického stejnojmenného hororu z roku 1973 pomyslně zradil temnou a šokující auru originálu, když zapojil bizarní černohumorné prvky a Nicolase Cage nechal přehrávat stylem, jehož se v následné dekádě zbavoval horko těžko. Režisér Neil LaBute po letech zavzpomínal, že teatrálnost filmu vycházela zejména z kolize několika zamýšlených přístupů.

U většiny slavných a významných děl kinematografie se nějak automaticky očekává, že pochází z dílny neméně slavných filmařů. Ale není to vždy pravda. V kinematografii nalezneme také řadu režisérů, kteří mají na svědomí nějaký velký hit, za nějž si připsali přetrvávající oblibu a uznání, ale jejich jména v rámci režisérské branže přesto příliš skloňována nejsou - onen hit je totiž ojedinělým kariérním úkazem.

Začátky týdnů jsou k filmovému světu v posledních měsících kruté. Dnes se tak neloučíme jen s režisérem Michaelem Ciminem (Lovec jelenů), ale také s britským režisérem Robinem Hardym, který jako svůj debut natočil kultovní Rituál.