Jonathan Glazer

Jedenáct členů izraelského olympijského týmu zemřelo před dvaapadesáti lety na mnichovských hrách, kde je povraždili členové extrémní palestinské organizace Black September. Tragické události se věnoval Steven Spielberg ve svém mistrovském díle Mnichov (Munich) z roku 2005, kde přejal perspektivu izraelských vykonavatelů pomsty pídících se po strůjcích atentátu, který upoutal pozornost celého světa. Nové filmové zpracování z Hollywoodu nese název September 5 a herec John Magaro v rozhovoru pro Movieweb uvedl, že tentokrát se dočkáme trochu jiného úhlu pohledu.

Máme za sebou nejvíce nevzrušivý ročník Oscarů za dlouhé roky, na tom se shodli víceméně všichni. Sošku dostali povětšinou „ti správní“ z nominovaných, nikdo nic nespletl, nikdo se příliš neztrapnil. Přesto byl v celém večeru jeden vysoce kontroverzní okamžik, jehož důsledky dalece přesahují slavnostní večer. Britský židovský režisér Jonathan Glazer nahlas vyslovil názor, za jaký jste ve Spojených státech ještě před pár měsíci mohli přijít o práci nebo si odnést školní důtku. A Akademie se rozhodla dělat, že si toho slona v místnosti vůbec nevšimla.

Stejně jako v loňském roce se oscarové předávání neslo v poměrně poklidném duchu a dva roky stará facka Willa Smithe se stává dávnou minulostí. To však neznamená, že by se během několikahodinového přenosu neodehrálo nic zajímavého, co hýbe internetem a co dodává čtení výsledků punc velké filmové události. Na několik zásadních momentů se proto zčerstva podíváme.

Nejprestižnější oslava filmového umění v noci z neděle na pondělí zodpověděla otázku, která se objevovala ve většině odborných i laických úvah – kolik Oscarů si na 96. ceremoniálu uzme Oppenheimer? Životopisný portrét komplikovaného konstruktéra první jaderné zbraně si jich před zraky hollywoodské smetánky nakonec vysloužil sedm, přičemž se čtyřmi soškami mu nejtěsněji konkurovala osobitá satirická komedie Chudáčci (Poor Things). Moderátor Jimmy Kimmel sice stačil zesměšnit Donalda Trumpa a prostor dostal i citát ruského opozičního politika Alexeje Navalného, ale jinak se večer nesl v uctivém, místy překvapivě rozverném a ryze filmovém duchu.

Březnové předávání Oscarů je za dveřmi a na předvojích v podobě Zlatých glóbů či britských cen BAFTA, které ocenily výjimečné tvůrčí výkony tuto neděli, jasně dominuje Oppenheimer od Christophera Nolana. Stomilionový životopis fyzika podepsaného pod atomovou bombou ukořistil většinu hlavních cen večera, přičemž největším konkurentem mu byla experimentální Zóna zájmu (The Zone of Interest), kterou Britská akademie filmového a televizního umění vyzdvihla v kategoriích Nejlepší zvuk, Nejlepší neanglicky mluvený film a Výjimečný britský film. Mrazivý náhled do každodenního života osvětimského velitele Rudolfa Hösse, jenž s netečnou rodinou pobývá v těsném sousedství děsivé továrny na smrt, může být se svými pěti oscarovými nominacemi jediným titulem, který v březnu teoreticky dokáže Oppenheimerovi sebrat vítr z plachet. A možná by si to i zasloužil.

Připravit druhého člověka o život je podle desatera a pro většinu z nás i na základě morálního kompasu nejhorší hřích. A co teprve, když zabíjení a podrobování situacím, jež lidskou oběť připraví o veškeré zbytky svobody a důstojnosti, probíhá v masově organizovaném měřítku. V kinech máte jedinečnou šanci vidět důležitý a výjimečný snímek Zóna zájmu (The Zone of Interest), v němž režisér Jonathan Glazer unikátním způsobem vykresluje ignoraci holokaustu za druhé světové války na příběhu osvětimského velitele Rudolfa Hösse (Christian Friedel), jenž s rodinou obývá honosnou vilu v těsném sousedství děsivé továrny na smrt. Při této příležitosti se ohlédneme za desítkou dalších filmů z celého světa, ať už hraných či dokumentárních, jejichž forma a styl sdělení ostře kontrastují s hollywoodským heroismem a hrůzu z válečných zločinů či morálního selhání servírují v mnohdy nestravitelně autentickém duchu.

Zóna zájmu (The Zone of Interest) si vypěstovala pozici „toho jednoho“ artového filmu ze sezóny 2023, který je třeba vyhlížet. Vždyť si odnesla jednu z hlavních cen z Cannes a pyšní se pěti nominacemi na Oscara, což u filmu tohoto ražení není běžné. Britský režisér Jonathan Glazer ale uhranul svět už před deseti lety svým vysoce stylizovaným hororem Pod kůží (Under the Skin), v němž Scarlett Johansson coby mimozemšťanka požírá sexuchtivé muže. Jeho další krok se vyhlížel s napětím, tím spíš, jak dlouho se na něj čekalo. Stal se jím intenzivní náhled do života rodiny velitele Osvětimi Rudolfa Hösse, která si, jen tenkou zdí oddělená od pekla, buduje svůj soukromý ráj.

Ve svých jednaaosmdesáti letech se letos Martin Scorsese stal nejnominovanějším žijícím režisérem. Postarali se o to Zabijáci rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon), kteří mu umožnili nechat za zády Stevena Spielberga, jenž se tímto pomyslným titulem mohl pyšnit doposavad.

Americká filmová akademie jako každoročně zveřejnila seznam filmů a umělců, kteří se 10. března budou ucházet o prestižní oscarové ceny. Nominovaná díla a osobnosti vyhlásili herci Zazie Beetz a Jack Quaid. Ač došlo i na překvapení a bez nominace skončili Leonardo DiCaprio či režisérka Barbie Greta Gerwig, ostatní favorité si své pozice uhájili. S úctyhodnými 13 nominacemi vévodí Oppenheimer, Chudáčci (Poor Things) mají 11 nominací, Zabijáci rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon) 10, Barbie 8 a Maestro uzavírá vedoucí pětku se sedmi šancemi na Oscara. Už 54. nominaci obdržel legendární skladatel John Williams, jenž vylepšil vlastní rekord jako nejčastěji nominovaná žijící osoba.

Zatímco v prosinci bývá v českých kinech pusto, v prvních měsících nového roku se k nám dostávají snímky, které obvykle získávají nominace na výroční ceny. V přiloženém videu a článku s odkazy na databázi vám dáváme výběr toho nejzajímavějšího, co poběží v kinech v první čtvrtině roku 2024.

V životě jsme zvyklí vytěsňovat nepřirozené a rušivé zvuky, které přitom mohou signalizovat, že hned za zdmi našeho obydlí dochází k nepředstavitelným zvěrstvům. Tak jako v případě spořádané rodiny nacistického důstojníka a osvětimského velitele Rudolfa Hösse (Christian Friedel), která v nadcházejícím snímku Jonathana Glazera Zóna zájmu (The Zone of Interest) pobývá nedaleko masového popraviště. Snímek od studia A24, jenž uspěl na festivalu v Cannes a většina recenzí ho nazývá nadčasovým mistrovským dílem, uvede společnost Aerofilms v českých kinech 15. února 2024. Působivost zneklidňující podívané přitom nezajišťuje ani tak obraz, jako spíš složitě nahrávaný a analyzovaný zvuk.

Zdání klame a na pohled příkladná rodina může snadno nabýt démonických rozměrů, když se hned za jejím pozemkem odehrává nejhorší představitelné zvěrstvo páchané na nevinných lidech. Režisér Jonathan Glazer ve svém psychologickém válečném dramatu The Zone of Interest představuje soukromí osvětimského velitele Rudolfa Hösse, jenž s ženou a dětmi pobývá v honosné vile jen pár metrů od místa, kde v plynových komorách a pecích vyhasínají tisíce židovských životů. Snímek, jenž si odnesl velkou cenu poroty z letošního festivalu v Cannes a který od 15. února 2024 uvede společnost Aerofilms také v České republice, se prezentuje v silném minutovém traileru.

76. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes je u konce. Prozářily ho hollywoodské hvězdy v čele s Harrisonem Fordem, jenž převzal čestnou Zlatou palmu a uvedl snímek Indiana Jones a nástroj osudu. V hlavní soutěži triumfovalo francouzské drama Anatomie d'une chute (Anatomie pádu) režisérky Justine Triet, velkou cenu si odneslo válečné drama The Zone of Interest (Zóna zájmu) Jonathana Glazera.

Ty nejlepší či nejzábavnější herecké výkony se často urodí v rolích, které zcela popírají dosavadní status a typologii daného herce. Důkazem budiž následujících dvacet případů, kdy herec či herečka ve filmu nebývale zaváleli, přestože museli předvést docela jiný výkon, než na jaký byli dosud zvyklí.

A jdeme do finále. Včera jsme si představitele první vyčerpávající padesátku z "Best of podle BBC", kterou britská rozhlasová a televizní společnost dala dohromady se 177 nejrůznějšími filmovými kritiky, recenzenty a odborníky.